BÖHM Max 1857-?1914
| Max BÖHM | |
| |
| Datum narození | 25. 10. 1857 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Datum úmrtí | po 1914 |
| Místo úmrtí | |
| Povolání | Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 6, Praha 2007, s. 16. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/42459 |
BÖHM, Max, * 25. 10. 1857 Vídeň (Rakousko), † ? (po 1914), průmyslník v oboru rafinace minerálních olejů, komunální politik
Údaje o jeho rodičích a vzdělání nejsou známy. B. založil 1889 za spoluúčasti vídeňského bankovního domu M. Thorsch a synové komanditní společnost Dr. Max Böhm & spol., ostravská rafinerie minerálních olejů. Firma měla centrálu ve Vídni a provozy nedaleko vlakového nádraží Přívoz (dnes Ostrava hlavní nádraží). Do plného provozu byl závod uveden 1892 a specializoval se na rafinaci minerálních olejů dovážených z Haliče. Na počátku 20. století zaměstnával přibližně 350 dělníků. 1908 byla stávající komanditní společnost přeměněna na Přívozské závody na zpracování minerálních olejů, s. r. o., a vykázala kmenový kapitál 1 600 000 korun, který do 1912 navýšila na 2 500 000 korun. Z toho činil podíl B. a jeho manželky Adele čtvrtinu. Již 1914 své podíly prodali a jediným vlastníkem firmy se stal Thorschův bankovní dům. Kromě působení v Přívozských závodech B. zasedal ve správních radách Moravskoostravského pivovaru a sladovny (dříve Marcus Strassmann, a. s.), Moravskoostravské elektrárenské akciové společnosti, Moravskoostravské obchodní a průmyslové banky, a. s., a Dziedzické montánní společnosti. 1905, 1908 a 1913 byl zvolen za německé liberály do obecního výboru Moravské Ostravy.
Milan Myška, Aleš Zářický
Literatura
- BL 1, s. 117
- GIÖ 6, 1898, s. 9n.
- K. Jiřík a kol., Dějiny Ostravy, 1993, s. 561
- A. Zářický, Moravskoslezští měšťanští podnikatelé na cestě od rodinných firem k nadnárodním společnostem, in: Královská a poddanská města od své geneze k protoindustrializaci a industrializaci, 2002, s. 221n.
- Myška, s. 51n.
Reference
