BŘEZINA Václav 1862–1906

	Václav BŘEZINA
	Portrét ; Potok na vesnici, 1890 ; V lese, 1906 ;
Datum narození	15. 9. 1862
Místo narození	Pátek nad Ohří
Datum úmrtí	9. 9. 1906
Místo úmrtí	Jindřichův Hradec
Povolání	Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 259–260. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/43034

BŘEZINA, Václav, * 15. 9. 1862 Pátek nad Ohří, † 9. 9. 1906 Jindřichův Hradec, malíř

Byl synem ředitele školy a podle otcova přání se měl stát učitelem. Na pražskou Akademii (AVU) směl vstoupit až po absolvování akademického gymnázia. 1880–82 navštěvoval elementární školu a přípravku Františka Čermáka. Po třech semestrech – nespokojen s výukou založenou na kopírování daných předloh – přešel do soukromé krajinářské školy L. Stephana (1883) a po roce do Vídně k Janu V. Kautskému, rodákovi z Prahy, který ve Vídni působil jako dvorní malíř divadelních dekorací a krajinář a otevřel si tam soukromou krajinářskou školu. Tu navštěvovali i čeští adepti krajinomalby v době, kdy nebyla na pražské Akademii krajinářská výuka (1866–87). Seznámil se tam s J. Mařákem, který s Kautským spolupracoval. 1885 se z otcova rozhodnutí B. vrátil domů, vstoupil na Stavební průmyslovou školu v Plzni a připravoval se na dráhu stavitele. Když byl J. Mařák 1887 povolán z Vídně na pražskou Akademii jako profesor nově otevřené krajinářské školy, stal se B. jedním z jeho prvních žáků. Po ukončení studií žil v Lenešicích v rodném Poohří, odkud pravidelně obesílal výroční výstavy Krasoumné jednoty (KJ) v Praze, jejímž členem byl od 1899. Prahu navštěvoval zřídka, 1896–99 však vyhověl žádosti už těžce nemocného Mařáka a společně s B. Dvořákem a P. Mařákovou mu pomáhal s prací na výzdobě ochozu a schodiště Národního muzea. 1899–1902 žil v Náchodě, odkud se přestěhoval do Mladé Boleslavi. Tam si otevřel soukromou krajinářskou školu. V letních měsících často pobýval v Jindřichově Hradci, kde také nečekaně zemřel. Pohřben byl v Lázních Bělohrad. B. patřil k těm Mařákovým žákům, kteří nejvíce vycházeli z příkladu učitelova lyrického romantismu. Podobně jako on v uhlokresbách a olejích obměňoval neustále pohledy na lesní cesty, okraje lesa a březové háje v ranním slunci i podvečerním stmívání. Záběry na lesní skály, potoky bažiny, vřesoviště, louky, pastviny a meze v proměnách ročních období, v barvách jara, léta, podzimu i zimy byly jeho oblíbenými motivy, za kterými vycházel nejčastěji do okolí Mladé Boleslavi, Ratibořic na Náchodsku (cyklus Babiččino údolí), v posledních letech je vyhledával především v jižních Čechách (Počátek jara, 1853; Skály, 1896; Podzim v bukovém lese, 1900; všechny NG v Praze). K nejznámějším B. dílům patří rozměrný olej Tragédie lesa na Brance, znázorňující důsledky větrné smrště 9. 4. 1902 (NG v Praze).

Naděžda Blažíčková-Horová

Dílo

samostatné výstavy: Náchod, 1902; Jindřichův Hradec, 1903 a 1906; Mladá Boleslav, 1905; kolektivní výstavy: KJ Praha, 1889–1900; Lázně Bělohrad (s J. Kalvodou), 1905; Jubilejní výstava KJ, Praha, 1908; Julius Mařák a jeho škola, Jednota umělců výtvarných (JUV), Praha, 1929; Hradec Králové, 1934; Julius Mařák a jeho žáci, NG v Praze, 1999; jeho obrazy vlastní NG v Praze, regionální galerie, soukromí sběratelé.

Literatura

F. Kovárna, J. Mařák a jeho škola, 1929–30, s. 33
N. Blažíčková-Horová (ed.), J. Mařák a jeho žáci (katalog výstavy NG v Praze), 1999, s. 128, 177, s. 249n.
Toman 1, s. 110
OSN 28, s. 135
NEČVU D, s. 126.

Reference