BUCHTELA Karel 1864–1946

Z Biografický slovník českých zemí
Karel BUCHTELA
Datum narození 6. 3. 1864
Místo narození Nový Pavlov (Liberec)
Datum úmrtí 19. 3. 1946
Místo úmrtí Praha
Povolání Odborník sklářství nebo keramiky‎
Archeolog‎
Významnost B
Citace Biografický slovník českých zemí 8, Praha 2007, s. 297–298. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/43214

BUCHTELA, Karel, * 6. 3. 1864 Nový Pavlov (Liberec), † 19. 3. 1946 Praha, archeolog, sběratel

Spolutvůrce moderního pojetí českého pravěku a jeho archeologického systému. Z hmotných důvodů přerušil studium klasické archeologie a dějin umění v Praze (krátce i v Berlíně) a poté bez titulu absolvoval práva na Právnické fakultě UK. Trvale pak působil na zemském finančním ředitelství v Praze, nakonec jako vrchní finanční rada. Zajištěné postavení mu umožnilo věnovat se uměleckému a umělecko-řemeslnému sběratelství, odborně ale především archeologii. V letech zápasu o zaměření české archeologie stanul po boku prof. L. Niederleho, vůdce tzv. univerzitní školy, jako jeho nejvýznamnější spolupracovník, představující v tomto spojení složku praktické archeologie. Formuloval názor školy na periodizaci a chronologii našeho pravěku – zejména správnou koncepci neolitu a eneolitu – v polemice s názory představitele tzv. muzejní školy J. L. Píče. Teoreticky a metodicky vedl širší základnu této školy – Prehistorický odbor Společnosti přátel starožitností českých v Praze. Vlastní výzkumy prováděl v Pojizeří a na Královéhradecku. Vrcholem jeho práce byla Rukověť české archaeologie (1910), napsaná společně s L. Niederlem jako shrnutí názorů univerzitní školy; ta se stala základem archeologického pojetí pravěku a rané doby dějinné v Čechách v podstatě až dodnes. Jako bystrý pozitivistický analytik s hlubokou znalostí nálezového materiálu a uměleckohistorickým přístupem působil spíše kritikami, diskusemi a stručnými formulacemi (archeologická hesla v Ottově slovníku naučném), jinak publikoval jen málo, po 1918 již vůbec. Po L. Niederlem se stal ředitelem Státního archeologického ústavu v Praze (1924–39). Na tomto místě dal podnět k několika větším výzkumům (keltská oppida Stradonice u Berouna a Staré Hradisko u Prostějova, římský tábor Mušov u Mikulova, slovenská jeskyně Domica) a marně se snažil o zřízení komise pro výzkum římských památek v moravsko-slovenském Podunají. Vcelku jej ale už omezoval tradiční sběratelský přístup (jeho zájmy v tomto směru také přesahovaly archeologii). Úspěchy ústavu byly hlavně dílem jeho podřízeného Jaroslava Böhma. B. rozsáhlá archeologická sbírka byla koupena 1922 do pražského Národního muzea.

Karel Sklenář

Dílo

Vorgeschichte Böhmens I. Nordböhmen bis zur Zeit um Christi Geburt, in: Věstník slovanských starožitností 3, 1899, příloha (též separátně); Kultura knovízská, in: Pravěk 1, 1903, s. 2n.; Die Lausitzer und schlesischen Brandgräber in Böhmen, in: Jahrbuch der k. k. Zentral-Kommission für Erforschung und Erhaltung der Kunst- und Historischen Denkmale 4, 1906, 1n.; O otázce vzniku neolithu v Čechách a na Moravě, in: Pravěk 5, 1909, s. 33n.; O methodice při výzkumech praehistorických, in: Sjezd na ochranu památek…, 1910, s. 17n.; Rukověť české archaeologie (s L. Niederlem), 1910; Jihočeské mohyly a praehistorie severních Čech, in: Sborník Městského historického musea v Plzni 3, 1914, s. 11n.; O cílech a dosavadních výsledcích bádání předhistorického v Čechách, in: Národopisný věstník českoslovanský 10, 1915, s. 23n.; Die alte Herzogenburg in Altbunzlau, in: Mitteilungen der k. k. Zentral-Kommission zur Erforschung und Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale 3, F. 14, 1915, s. 49n.

Literatura

Reference

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=BUCHTELA_Karel_1864–1946&oldid=681451“