BEJBLÍK Alois 1926–1990

	Alois BEJBLÍK
	Portrét ; Alois Bejblík a Radim Uzel ;
Datum narození	2. 1. 1926
Místo narození	Praha
Datum úmrtí	23. 6. 1990
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Překladatel‎; Literární historik, kritik nebo teoretik‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 3, Praha 2005, s. 345. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/43567

BEJBLÍK, Alois, * 2. 1. 1926 Praha, † 23. 6. 1990 Praha, překladatel, úředník, pedagog, publicista

Pocházel z rodiny legionáře. 1945 maturoval na gymnáziu v rodišti, pak se zapsal na Filozofickou fakultu UK. Tam do 1949 studoval anglistiku, bohemistiku a literární komparatistiku. Doktorát filozofie (PhDr.) získal 1950 disertační prací Tři české překlady Shakespeara. Po studiu na univerzitě odešel nakrátko do České Lípy, kde učil na místním gymnáziu matematiku a tělocvik. Po návratu do Prahy se 1953 stal úředníkem Státního úřadu sociálního zabezpečení. Jako pracovník tamního Odboru pro mezinárodní styky byl 1960 vyslán do Ženevy, kde necelý rok pracoval jako zástupce Československa v Mezinárodním úřadu práce. V 60. a 70. letech plně rozvinul svou literární a překladatelskou práci, orientovanou především na anglosaské písemnictví, zejména na dílo Williama Shakespeara. 1967 pobyl na ročním stipendiu v Cambridgi, 1969 ukončil svůj pracovní poměr ve státní správě, od 1970 byl ve svobodném povolání jako překladatel a spisovatel. 1975 vydal soubor básní Václava Lucemburského, které objevil (Netoužím po ráji), a současně se jako hlavní editor podílel na vydání třídílného výboru Alžbětinské divadlo (1978–85). Výtvarně vypravená publikace byla první souhrnnou českou příručkou zachycující pohled na jednu z největších epoch světového divadla na přelomu 16. a 17. století v Anglii. Od 1983 působil na DAMU, kde přednášel dějiny anglického divadla. 1985 nastínil na příkladu 18 českých převodů básně Havran Edgara Allana Poea a v úvodní studii ke knize komparatistickou metodou problémy překladatelské práce, především u literárních a dramatických překladů. Od 1987 byl činný jako dramaturg Divadla F. X. Šaldy v Liberci. 1988 vzbudil ohlas překladem D. Brewerovy knihy Chaucer a jeho svět.

B. byl nejvýznamnějším českým anglistou, mezinárodně uznávaným specialistou na dílo a dobu Williama Shakespeara. Proslul ale také jako nejlepší český shakespearovský překladatel (zejména řady dramat) a jako odborník na pozdní středověk a renesanci v Anglii. Z těchto oblastí hojně publikoval překlady, literární i odborné práce, fundované esejisticko- vědecké studie. Koncipoval v nich nové náhledy a výklady zejména Shakespearova díla, analyzoval dramatické postupy a interpretoval historické dokumenty ve vztahu k dobové atmosféře a životnímu stylu (Shakespearův svět, 1979, Život a smrt renesančního kavalíra, 1989). Zužitkovával znalosti ze srovnávacích literatur a komparatistické metody aplikoval na výklad anglického a českého vývoje v kontextu evropské kultury (Shakespeare a dobrá královna Anna, 1989). Koncem osmdesátých let zahájil se Susan Bassnettovou práci na projektu díla Shakespeare a Čechy, 1989 pobyl opět krátce v Anglii. Od počátku roku 1990 se podílel jako předseda akademické rady na vypracování nové koncepce DAMU. Zemřel na následky autonehody. Užíval šifer A. B., ab., b., bej., Bej.

Marcella Husová

Literatura

J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 386
Tvorba 12. 12. 1979, s. 7, č. 50
Práce 22. 7. 1989
nekrology: (zad) (Z. A. Tichý), in: Lidové noviny 27. 6. 1990
G. Francl, in: Lidová demokracie 3. 7. 1990
an., in: Scéna, 1990, č. 14
M. Procházka, in: Svět literatury, 1991, č. 2
T. Hlobil, K B. analýze českých překladů Poeova Havrana, in: Estetika, 1991, s. 125
SČS 1995, s. 33n.
Tomeš 1, s. 70.

Prameny

Biografický archiv ÚČL.

Reference