GERSTNER František Antonín 1796–1840

	František Antonín GERSTNER
	;
Datum narození	19. 4. 1796
Místo narození	Praha
Datum úmrtí	12. 4. 1840
Místo úmrtí	Philadelphia (USA)
Povolání	Strojař nebo elektrotechnik‎; Doprava, pošty, spoje‎
Významnost	B
Citace	Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 614. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46421

GERSTNER, František Antonín, * 19. 4. 1796 Praha, † 12. 4. 1840 Philadelphia (USA), inženýr, geodet, železniční stavitel

V literatuře kolísá den i rok jeho narození. Syn Františka Josefa G. (1756–1832) a Gabriely, roz. z Meyersbachu († 1808). Jako mimořádný talent záhy absolvoval pražskou polytechniku a již 1818 byl jmenován profesorem geodezie na vídeňské polytechnice a 1819 napsal pro studenty učebnici Lehrgegenstände der praktischen Geometrie. V mládí ho zaujaly železnice, za jejich poznáním se 1822 vydal do Anglie. Po návratu se vzdal profesury a pod otcovým vedením se začal věnovat železničnímu podnikání. 1824 získal privilegium na stavbu trati mezi Dunajem a Vltavou, 1825–29 jako stavbyvedoucí pracoval na koněspřežné železnici z Českých Budějovic do Lince. Dokončil její severní část až po obec Kerschbaum. Akcionáři z c. k. první privilegované železniční společnosti (převážně vídeňští bankéři) byli ochotni pokračovat dále, ale jen v levnější variantě, na niž G. nechtěl přistoupit, protože počítal s budoucím parním provozem, a proto se vzdal funkce ve prospěch svého zástupce M. Schönerera. (Při přestavbě tratě na parní v sedmdesátých letech 19. století byl G. úsek z větší části využit, zatímco jižní část trati se stavěla ve zcela nové stopě.) G. se vrátil do Prahy a za nemocného otce načas suploval přednášky na technice; dokončil také vydání jeho třídílné práce Handbuch der Mechanik. Poté soustředil zájem opět na železnici, podnikl několik cest do Anglie (1826 se setkal s G. Stephensonem), Belgie a Německa.

Od 1835 působil v Rusku, kde se spolupracovníky (J. Pernerem, L. Kleinem ze severomoravské podnikatelské rodiny a dalšími třinácti inženýry převážně z Čech) stavěl trať z Petrohradu do Carského Sela (27 km) a přitom vychoval řadu ruských odborníků. S Angličanem J. Cockerillem plánoval stavbu trati z Petrohradu do Moskvy, znechucen byrokratickými překážkami však opustil Rusko předčasně. V listopadu 1838 se vydal na studijní cestu po železnicích v USA, kde byl vítán jako vynikající technik, od něhož se mohou učit američtí inženýři. Na základě nabytých poznatků poté G. evropským stavitelům doporučoval zvýšení mezd pro inženýry a dělníky, důkladné zpracování projektů, a naopak omezení nákladů na doprovodné stavby včetně stanic, příp. jednodušší organizaci práce. Kvůli zhoršujícímu se zdraví (následek nehody) se v polovině 1839 usadil ve Philadelphii, kde si koupil dům a kde dožil. Byl pohřben na hřbitově Laurel Hill, jeho hrob byl naposledy obnoven v devadesátých letech 20. století.

G. se dvakrát oženil. První manželství s Josefinou Lambolinovou (1805–1835) zůstalo bezdětné, z druhého vztahu s Klarou, roz. Eppelnovou (1813 – po 1881), měl dceru Philadelphii (* 1839). Péčí Klary byla vydána tiskem část G. poznámek. G. pomníky byly zbudovány v Linci (Bahnhofstrasse, 1955) a Petrohradu (na Vitebském nádraží), v Českých Budějovicích, Rybníku aj. Ve Vídni nese jeho jméno ulice v XV. okrese.

Jiří Martínek

Dílo

Zprávy ze Spojených států severoamerických o železnicích, parních jízdách a ostatním veřejném podnikání sepsané F. A. G. během jeho pobytu v Severní Americe v letech 1839 až 1840, reprint 2007 (německy Leipzig 1842).

Literatura

RSN 3, s. 368
OSN 10, s. 82 (se soupisem hlavních děl)
BL 1, s. 431 ÖBL 1, s. 430
MSN 2, s. 979
KSN 4, s. 474
MČE 2, s. 600
ADB 9, s. 69–70
NDB 6, s. 329
Wurzbach 5, s. 160
J. Kühn, G. mladší a Jan Perner, in: Železniční revue. List věnovaný otázkám veřejného dopravnictví 22, 1940, s. 162–165
K. Feiler, F. A. Ritter von G. Zu seinem hundertsten Todestag, in: Die Reichsbahn 1940, 14/15, s. 3–15
A. Birk, Velká myšlenka, 1944
J. Hons, F. A. G., 1948
J. Pokorný, Jak čeští inženýři stavěli první železnici v bývalém carském Rusku, in: Sborník technického muzea v Brně 6, 1991, s. 149–150
G. Stübiger, 200. výročí narozenin prof. PhDr. Ing. F. A. rytíře von G., in: Památky, příroda, život. Vlastivědný čtvrtletník Chomutovska 25, 1993, č. 3, s. 78–79
E. Oberegger, Professor F. A. Ritter von G. (1796–1840)
Seine Bedeutung im Kontext der (österreichischen) Eisenbahngeschichte, Sattledt 2009
A. Drbal, F. A. G. – geometr a stavitel prvních železnic v Čechách, Rakousku a Rusku (české období jeho života a činnosti), in: Z dějin geodézie a kartografie 16, 2012, s. 7–18.

Prameny

Archiv NTM, Praha, fond F. J. G.
Österreichische Nationalbibliothek, Wien, dokumentace, korespondence.

Reference