GÜNTHER Georg 1869–1945
| Georg GÜNTHER | |
 | |
| Datum narození | 2. 9. 1869 |
|---|---|
| Místo narození | Ilsenburg (Harz, Německo) |
| Datum úmrtí | 13. 5. 1945 |
| Místo úmrtí | Vídeň (Rakousko) |
| Povolání |
Hutník nebo metalurg Strojař nebo elektrotechnik |
| Významnost | C |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 812. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46653 |
GÜNTHER, Georg, * 2. 9. 1869 Ilsenburg (Harz, Německo), † 13. 5. 1945 Vídeň (Rakousko), hutní technik, průmyslový manažer
Byl synem národohospodáře, ředitele huti a poslance vídeňské říšské rady Otty G. (1845–1914) a Berthy, roz. Krullové. Po maturitě na reálce vystudoval Báňskou akademii (Montanische Hochschule) v Leobenu (1888–92). Nastoupil jako hutní inženýr železárny ve Vítkovicích, provozu v rámci Vítkovického horního a hutního těžířstva, avšak záhy odešel do pruského Horního Slezska, kde 1894–97 pracoval ve vedení válcovny ve Friedenshütte (nyní Nowy Bytom, č. m. Ruda Śląska). Působil jako sekretář a ústřední ředitel vídeňské kanceláře České montánní společnosti (Böhmische Montangesellschaft, 1898–1904). Jako generální ředitel plzeňských Škodových závodů (1904–09) využil období zbrojní konjunktury k získání významných státních zakázek od rakouské armády. 1909 se G. stal ředitelem Rakouské báňské a hutní společnosti ve Vídni (Österreichische Berg- und Hüttenwerksgesellschaft Wien) a Báňské a hutní společnosti v Praze; tehdy se zasloužil o rozvoj Třineckých železáren i dalších podniků těžkého průmyslu; předsedal správní radě mj. Rakouských spolkových drah (1923–30). Pak odešel do výslužby. Už od doby před první světovou válkou se staral o zvelebení technických muzeí ve Vídni a Mnichově. Za zásluhy o zdokonalení hutnictví železa byl promován čestným doktorem technických věd vídeňské techniky (1917) a věd montanistických Báňské vysoké školy v Leobenu (1919). Sepsal a publikoval vlastním nákladem memoáry.
Gustav Novotný
Dílo
Lebenserinnerungen, Wien 1936.
Literatura
- Neue Freie Presse 1. 9. 1929, s. 9
- OSND 2/2, s. 971
- ÖBL 2, s. 101–102
- NDB 7, s. 273–274 (se soupisem literatury)
- BL 1, s. 488
- Slezsko 7, s. 36–37 (se soupisem literatury)
- M. Myška a kol., Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska 2, s. 113–114 (s další literaturou).
Reference