HANUŠ 1450?-1497

HANUŠ
Datum narození	asi 1450
Místo narození	Hradec Králové
Datum úmrtí	nejdříve 1497
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Matematik‎ Astronom nebo astrolog‎ Ostatní průmyslová odvětví‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 207. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/46875

HANUŠ (též Jan, zv. Růže), * asi 1450 Hradec Králové, † 1497 nebo později, Praha, zámečník, hodinář

Polomytická osobnost, jejíž život a dílo natolik pozměnily pozdější legendy, že je obtížné odlišit skutečnost od fikce. Pocházel z Hradce Králové, jeho bratr Jakub byl farářem u kostela sv. Haštala v Praze. Původ přízviska Růže je nejasný. Původní profesí byl snad zámečník (serratorius); jak se dostal k úřadu správce pražského orloje, není známo, doložen byl 1475/76. Stroj sestavili Jan Šindel a Mikuláš z Kadaně kolem 1410. H., označovaný v pramenech jako jeho tvůrce, ho nesestrojil, nýbrž pouze opravil a vylepšil. Vytvořil také dnes nedochovaný orloj pro Jindřichův Hradec. Údaj o autorství olomouckého orloje je také mylný, jeho tvůrcem byl Anton Pohl.

H. měl ženu Kateřinu a syna Jakuba. Žil v Jilské ulici v domě U Prstenů, který mu koupil bratr farář. Úřad orlojníka H. vykonával nejméně do 1497, kdy ho vystřídal Jakub Čech (nevíme, zda není totožný s H. synem). O jeho smrti, natož o oslepení zmiňovaném v pověstech, nelze nic bližšího zjistit. Již v 16. století prohlásil jeden z jeho nástupců Jan Táborský z Klokotské Hory H. za autora orloje na Staroměstské radnici v Praze; tento omyl se podařilo vyvrátit až ve 20. století. Bližší životopisné údaje o H. nalezli na sklonku 19. století. W. W. Tomek a Josef Teige; jejich práce zřejmě inspirovaly Aloise Jiráska, který zařadil text o H. do Starých pověstí českých a petrifikoval tak rozšířenou pověst. Příběh se dočkal zpracování jako loutkový film (O mistru Hanušovi, 1976, režie Garik Seko).

Jiří Martínek

Literatura

• RSN 3, s. 639
• OSN 10, s. 869
• W. W. Tomek, Dějepis Prahy 8, 1891, s. 397
• J. Teige, Základy starého místopisu pražského 1, 1910, s. 708
• V. Rosický, Staroměstský orloj v Praze. Dějiny orloje, astronomický úvod, popis strany zevní i vnitřního ústrojí, jakož i výklad, co a jak orloj ukazuje, 1923, passim
• MSN 3, s. 65
• Z. Horský, Pražský orloj, 1988
• A. Šolcová, Mistr Jan Šindel – pravděpodobný tvůrce matematického modelu pražského orloje, in: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 54, 2009, č. 4, s. 307–317.