HAVELKA Jan 1839–1886

	Jan HAVELKA
	;
Datum narození	23. 11. 1839
Místo narození	Loštice (u Mohelnice)
Datum úmrtí	20. 10. 1886
Místo úmrtí	Olomouc
Povolání	Historik‎; Etnograf‎; Pedagog‎; Spisovatel‎; Redaktor nebo žurnalista‎; Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 327–328. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47026

HAVELKA, Jan, * 23. 11. 1839 Loštice (u Mohelnice), † 20. 10. 1886 Olomouc, pedagog, spisovatel, etnograf

Syn malíře Františka H. (* 28. 11. 1817 Loštice, † 17. 10. 1882 Loštice) a Kateřiny, roz. Hatlánkové. Po studiu na olomouckém gymnáziu (1854–62) absolvoval historii, zeměpis, archivnictví a knihovnictví na filozofické fakultě univerzity ve Vídni, tam se účastnil vydávání moravských studentských časopisů Kvasnice a Lípa moravská. Od 1867 česky vyučoval na gymnáziích v Příboru, Uherském Hradišti (kde působil také v učitelské přípravce a řídil dívčí školu) a Olomouci (od 1870 na Slovanském gymnáziu). Získal pověst výborného pedagoga. 1871 se stal zkušebním komisařem pro obecné a měšťanské školy, 1874 řádným učitelem a 1877 středoškolským profesorem.

H. se zapojil do činnosti národně uvědomělé inteligence na Moravě. 1873 založil pedagogický časopis Komenský. Redigoval beletristický časopis Koleda a Časopis Vlasteneckého muzejního spolku olomouckého, který se stal jedním ze základních pilířů rozvoje českého vědeckého života na Moravě. H. publikoval historická, zeměpisná, archeologická, pedagogická a přírodovědná pojednání, napsal několik biografií a kritik. Věnoval se také beletrii (moravské cestopisy a legendy, vzpomínky z mládí, literatura pro děti a mládež, vlastenecké básně). Používal pseudonymy Lomnický, Hrubý, Hájenský a Loštický. Ve spolupráci s Vincencem Praskem, lékařem Jindřichem Wanklem a Ignácem Wurmem 1883 založil Vlastivědné muzeum v Olomouci, první české muzeum ve městě. Svým dílem přispěl k upevnění národní jednoty na Moravě i mezi Moravou a Čechami.

H. se oženil 1876 s Vlastou (1857–1939), dcerou Jindřicha Wankla (1821–1897) a národopisnou pracovnicí; s nimi se podílel na archeologických výzkumech v Předmostí u Přerova. Pohřben je v rodinné hrobce v Olomouci-Neředíně. Dcera Milada (* 14. 3. 1877 Olomouc, † 25. 11. 1931 Praha) se stala malířkou; provdala se za profesora pražské UMPRUM Josefa Schussera.

Milada Písková

Dílo

výběr: Obrázky z přírody, 1875; Kratičké dějiny Moravy pro mládež a lid, 1881; Cesty po Moravě, 1883.

Literatura

nekrolog, in: Humoristické listy 28, 1886, č. 45, s. 376
OSN 10, s. 983
MSN 3, s. 97
KSN 5, s. 55
Toman 1, s. 305
Slezsko 1, s. 39–40
8, s. 44
LČL 2/1, s. 101–103
Lidová kultura, s. 67–68
Naše vyobrazení. J. H., in: Světozor 17, 1883, č. 27, s. 318 (se soupisem díla)
J. Horák, Národopis československý. Přehledný nástin, in: Československá vlastivěda. Člověk, 1933, s. 392–397
R. Fischer, Profesor J. H., rodák loštický, 1936
J. Kühndel, J. H., zakladatel českého musejnictví na Moravě, in: Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci 53, 1940, s. 91–94
týž, Význam J. H. v kulturních dějinách Moravy, in: Severní Morava 1, 1957, s. 3–5
B. Slavík, J. H. a Mladá Morava, in: tamtéž 36, 1978
M. Písková, Dějiny Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, in: Živé tradice (1883–1983). K 100. výročí založení prvního čes. muzea v Olomouci, M. Písková – V. Stratil (eds.), 1983, s. 5–62
K. Štyksová, Malíř František H. z Loštic 1817–1882, 2014 (bakalářská diplomová práce, FF UP, Olomouc), s. 6–12 (se soupisem pramenů a literatury)
cs.wikipedia.org (se soupisem díla a literatury, stav k 1. 5. 2019).

Prameny

ZA, Opava, pobočka Olomouc, Sbírka matrik Severomoravského kraje, matrika nar. řkt. f. ú. Loštice, inv. č. 7054, sign. Mh IV 5, 1836–1853, fol. 26
matrika zemř. řkt. f. ú. Olomouc – Sv. Michal, inv. č. 9742, sign. O V 20, 1885–1918, fol. 76
Vlastivědné muzeum, Olomouc, osobní fond J. H., inv. č. 9
tamtéž, Literární archiv, písemná pozůstalost J. H., sign. 14
SOkA, Šumperk, osobní fond J. H., inv. č. 824
Vlastivědné muzeum, Šumperk, osobní fond J. H., inv. č. 46.

Reference