HLAVATÝ Vladimír 1905–1992
| Vladimír HLAVATÝ | |
| Datum narození | 29. 10. 1905 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Datum úmrtí | 27. 10. 1992 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | Divadelní interpret nebo herec |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 652–653. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47439 |
HLAVATÝ, Vladimír, * 29. 10. 1905 Praha, † 27. 10. 1992 Praha, herec
Pokřtěn jako Vladimír Michael. Syn herce Františka H. (1873–1952) a herečky Pavly, roz. Fürstové (* 26. 9. 1877 Vysoká /u Mělníka/, † 17. 12. 1951 Praha), bratr herečky Věry Hlavaté, provd. Nechanské (* 17. 9. 1907 Praha, † 6. 5. 1997 Praha), elévky Národního divadla, členky Uranie a Divadla Vlasty Buriana. Od osmi let účinkoval v dětských rolích na jevišti Městského divadla na Královských Vinohradech, kde působil jeho otec. Studium na reálném gymnáziu nedokončil a rozhodl se pro hereckou dráhu. Po zkušenostech s ochotníky profesionálně debutoval v Tylově divadle v Nuslích (1923–25), odkud odešel do Jihočeského národního divadla v Českých Budějovicích (1925–28). V sezoně 1928/29 působil v Městském divadle v Plzni (Hadimrška, F. R. Arnold – E. Bach: Pod dozorem věřitelů /To neznáte Hadimršku/). Na popud režiséra Jana Bora získal 1929 angažmá ve vinohradském divadle, v jehož svazku setrval téměř šest desetiletí s výjimkou let 1945–47, kdy byl členem Divadla 5. května. Nevysoká, útlá postava, oduševnělá tvář s širokým úsměvem, výrazná mimika a gestikulace, cit pro drobnokresbu, hlas s osobitým témbrem a dikcí ho předurčovaly pro postavy prostých, nekomplikovaných charakterů klasického českého a světového repertoáru (např. Šašek, W. Shakespeare: Večer tříkrálový, 1937; Truffaldino, C. Goldoni: Sluha dvou pánů, 1938; Vocílka, J. K. Tyl: Strakonický dudák, 1940; Tony, F. Langer: Periferie, 1947; Solený, A. P. Čechov: Tři sestry, 1948; Štěpán Páleč, A. Jirásek: Jan Hus, 1951; Fiala, J. Mahen: Mezi dvěma bouřkami, 1958; Dubský, L. Stroupežnický: Naši furianti, 1965; Pandulfo, F. Dürrenmatt: Král Jan, 1969; Morton, W. Shakespeare: Richard III., 1983). Často vytvářel tragikomické figury nesmělých lidí či outsiderů přehlížených okolím, ve zralém věku role starců, jimž propůjčoval laskavost a citovou opravdovost. Velkými milovnickými či hrdinskými úlohami byl pověřován jen ojediněle (Hamlet, W. Shakespeare: Hamlet, 1946).
Na stříbrném plátně se poprvé objevil jako šestnáctiletý v němém filmu svého otce Na vysoké stráni (1921). Po nástupu zvuku sehrál do poloviny čtyřicátých let dvě desítky epizodek ve snímcích nejrůznějších žánrů. Jedinou výraznější příležitost dostal ve Vávrově adaptaci novely A. Jiráska Filosofská historie (1937), v níž zpodobnil tragickou postavu filozofa Špíny. Znárodněný film nabídl H. více než stovku figurek mnoha profesí (dělníci, řemeslníci, učitelé, funkcionáři, inženýři, policisté aj.). V padesátých letech zaujal úlohami chalupníka ve Slavíčkově okupačním dramatu Mordová rokle (1951) a zedníka ve filmu Karla Steklého Mstitel (1959). Režisér Miloš Makovec mu svěřil psychologicky náročnou postavu vojenského zběha v historickém dramatu podle stejnojmenné novely A. Jiráska Ztracenci (1956). Od poloviny padesátých let se postupně přehrával do rolí starých mužů a dědů v dětských, komediálních i dramatických snímcích. Pravidelně spolupracoval s rozhlasem a televizí, kde se představoval v inscenacích (Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, 1965; Raport, 1968; Dlouhý podzimní den, 1971; Pokušení doktora Burdy, 1987) a seriálech (Žena za pultem, 1977; Inženýrská Odyssea, 1979; Vlak dětství a naděje, 1985). Od 1942 externě vyučoval líčení na dramatickém oddělení Státní konzervatoře v Praze, poté 1946–70 nauku o masce na DAMU. 1965 byl jmenován zasloužilým umělcem. S manželkou Jiřinou měl syna Jana. Napsal vzpomínky Monolog herce z Vinohrad (1984).
Zdeněk Doskočil
Dílo
http://vis.idu.cz/Productions.aspx (soupis divadelních rolí 1945–1988, stav k 19. 7. 2021).
Literatura
- OSND 2/2, s. 1139
- Tomeš 1, s. 465
- FPH 1, s. 156
- Fikejz 1, s. 396–398
- http://www.csfd.cz (se soupisem filmových rolí, stav k 19. 7. 2021)
- http:// www.fdb.cz/ (se soupisem filmových rolí, stav k 19. 7. 2021)
- V. Müller a kol., Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, 1958
- J. Brož – M. Frída, Historie československého filmu v obrazech 1898–1930, 1959, s. 215
- tíž, Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, 1966, s. 121
- Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 257–258
- P. Hořec, Herecká ohlédnutí, 1977, s. 54–60
- F. Černý, Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, 1978, s. 240, 253, 255, 267
- L. Boháč, Tisíc a jeden život, 1981, rejstřík
- F. Kovářík, Kudy všudy za divadlem, 1982, rejstřík
- DČD 4, 1983, rejstřík
- Český hraný film I, 1995
- II, 1998
- III, 2001
- IV, 2004
- V, 2007
- VI, 2010, rejstřík
- Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, 2000, rejstřík
- J. Černý, Osudy českého divadla po druhé světové válce. Divadlo 1945–1955, 2007, s. 167, 292
- Z. Sílová – R. Hrdinová – A. Kožíková – V. Mohylová, Divadlo na Vinohradech 1907–2007. Vinohradský ansámbl, 2007, s. 45, 52–53, 57, 75, 83, 85, 95, 192
- J. Žák a kol., Divadlo na Vinohradech 1907–2007. Vinohradský příběh, 2007, s. 171–172, 175, 185, 195, 198–199
- cs.wikipedia.org (se soupisem literatury, stav k 19. 7. 2021).
Prameny
- Divadelní ústav, Praha, dokumentace
- AHMP, sbírka matrik, řkt. f. ú. Holešovice-Bubny (sv. Kliment), matrika nar. (1905–1907), sign. HOL N5, fol. 81.
Reference