HNĚVKOVSKÝ Jaroslav 1884–1956

Z Biografický slovník českých zemí
Jaroslav HNĚVKOVSKÝ
Datum narození 10. 4. 1884
Místo narození Žebrák (u Berouna)
Datum úmrtí 9. 6. 1956
Místo úmrtí Praha
Povolání Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 684. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47470

HNĚVKOVSKÝ, Jaroslav, * 10. 4. 1884 Žebrák (u Berouna), † 9. 6. 1956 Praha, malíř, cestovatel

Pocházel z početné rodiny jirchářského mistra. Maturoval na reálce a rozhodl se pro studium malířství, na AVU však nebyl přijat. Studoval proto zeměměřictví na České vysoké škole technické a po absolutoriu (Ing.) nastoupil jako zeměměřič u státní služby v Hercegovině. 1908 studijně pobýval v Itálii, navštěvoval malířskou akademii v Římě. Necelý rok ještě pracoval ve státní službě v Dalmácii a 1909 vykonal s celoživotním přítelem, malířem Otakarem Nejedlým, cestu na Cejlon a do Indie, kde do 1913 maloval a studoval místní poměry. Po návratu do Prahy se oženil, manželství bylo později rozloučeno. 1921 úspěšně vystavoval v londýnské Leicester Gallery (kritika ho označila za „slovanského Gauguina“). Seznámil se s básníkem Rabíndranáthem Thákurem, na jehož výzvu 1922 odjel do západního Bengálska vyučovat na experimentální škole v Šántínikatanu. Vlastní malířskou školu se mu nepodařilo založit a v dubnu 1923 se vrátil do ČSR. Ve dvou svazcích vydal dokumentárně cenné dopisy matce Malířovy listy z Indie (1927). Vystavoval jako host se SVU Mánes a s Uměleckou besedou. V malbě byl autodidakt. Vypracoval si vlastní, z Gauguina odvozenou metodu s výraznou expresivní barevností a bezpečným viděním reálného okamžiku i vnitřního duševního stavu. Zachycoval figurální kompozice, především dívčí akty včetně skupinových; konzervativněji vyznívaly jeho psychologicky pronikavé portréty. Pozoruhodné byly i krajiny z Indie. Obrazy z džungle se pohybují na pomezí reality, snu a abstrakce. Jeho dílo vyniká vkusem a technickou vyspělostí, orientální inspirací působí dodnes objevně. Po onemocnění (1949) přestal tvořit, posledním dílem byl portrét synovce Martina. Stálá expozice H. prací byla 1984 otevřena v Městském muzeu v Žebráku, kde je uložena i jeho pozůstalost.

Martin Kučera

Literatura

Prameny

  • SOA, Praha, sbírka matrik, řkt. f. ú. Žebrák, matrika nar. (1881–1904), sign. 23, fol. 70
  • LA PNP, Praha, osobní fond.

Reference