HODURA Quido 1879–1960

Z Biografický slovník českých zemí
Quido HODURA
Datum narození 2. 2. 1879
Místo narození Litomyšl
Datum úmrtí 17. 9. 1960
Místo úmrtí Praha
Povolání Jazykovědec‎
Významnost C
Citace Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 709. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47495

HODURA, Quido (též Kvido), * 2. 2. 1879 Litomyšl, † 17. 9. 1960 Praha, filolog, pedagog

Byl synem učitele Quida H. a jeho ženy Anny. Po maturitě na litomyšlském gymnáziu (1898) vystudoval bohemistiku a romanistiku na Filozofické fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde jej ovlivnili zejména Jan Gebauer, Josef Zubatý, Jiří Polívka a Otakar Hostinský (PhDr. 1905). V letech 1901–02 studoval H. na pařížské Sorbonně. 1902–20 postupně vyučoval na malostranské reálce, náchodském gymnáziu a žižkovské reálce. Od 1920 pracoval v Kanceláři slovníku jazyka českého (předchůdce Ústavu pro jazyk český AV ČR), 1929–39 zastával funkci jejího ředitele. Po německé okupaci byl penzionován. 1946 začal působit na Pedagogické fakultě UK (později Vysoké škole pedagogické), 1947 byl jmenován profesorem českého jazyka a vedl katedru českého jazyka a literatury.

Zabýval se lexikologií, dialektologií a stylistikou. 1904 vydal svou disertační práci Nářečí litomyšlské, v níž kladl důraz nejen na zvláštnosti fonetické, ale také na skladbu a frazeologii. Opakovaně vyšla jeho vysokoškolská učebnice O slohu (1953, 2., opravené vyd. 1955). Roku 1933 se stal redaktorem časopisu Naše řeč, kde také publikoval některé texty, např. vzpomínky na Jana Gebauera (1943). Mezi 1935–58 vycházel Příruční slovník jazyka českého, jehož příprav se od 1920 účastnil a jehož byl dlouhá léta redaktorem. H. připravil k vydání několik beletristických děl (např. Milion Marca Pola či Psohlavce Aloise Jiráska). Jeho zájem o spisovný jazyk jej vedl ke spolupráci s médii: byl iniciátorem jazykových koutků Československého rozhlasu. 1925–40 upravoval rovněž filmové titulky. Překládal z ruštiny (např. Gogolova Korespondence s přáteli, 1921).

S manželkou Annou měl dceru Miladu (* 1913), provdanou Wolfovou, která vystudovala medicínu. Celoživotně se přátelil se Zdeňkem Nejedlým, svým vrstevníkem. 1954 mu byl udělen Řád práce, 1958 Státní cena Klementa Gottwalda. Od 1974 se na jeho rodném domě v Litomyšli na Šantově náměstí nachází pamětní deska od Karla Lidického a Bedřicha Hanáka.

Lenka Křížová

Dílo

Čeština v životě a ve škole, 1947 (s J. Dolanským, B. Havránkem aj.).

Literatura

  • ČBS, s. 216
  • LČL 2/1, s. 218–219 (se soupisem díla a literatury)
  • Tomeš 1, s. 474
  • B. Havránek, K. H. sedmdesátníkem, in: Lidové noviny 2. 2. 1949, s. 3
  • A. Jedlička, K. H. sedmdesátiletý, in: Naše řeč 33, 1949, č. 3–4, s. 50–54
  • Profesor dr. Q. H. zemřel, in: ČSPSČ 68, 1960, č. 4, s. 237
  • B. Havránek, Prof. K. H. (1879–1960), in: Naše řeč 43, 1960, č. 9–10, s. 258–262
  • K. Veselík, H. Q., univ. prof., PhDr., 1973–74. Prozatímní inventární seznam, 1987
  • A. Fetters, H. náchodská léta, in: Náchodsko od minulosti k dnešku 4, 2002, s. 75–78
  • J. Křesťan, Zdeněk Nejedlý. Politik a vědec v osamění, 2012, rejstřík.

Prameny

  • Regionální muzeum v Litomyšli, osobní fond.

Reference

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=HODURA_Quido_1879–1960&oldid=707104“