HOFMAN Jan 1889–1917

Z Biografický slovník českých zemí
Jan HOFMAN
Datum narození 28. 12. 1889
Místo narození (č. o. Velká Jesenice /u Nového Města nad Metují/)
Datum úmrtí 18. 3. 1917
Místo úmrtí u Remeše (Francie)
Povolání Voják nebo partyzán‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 735–736. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47531

HOFMAN, Jan (též Jenda), * 28. 12. 1889 Veselice (č. o. Velká Jesenice /u Nového Města nad Metují/), † 18. 3. 1917 u Remeše (Francie), účastník 1. odboje

Pocházel z rodiny zemědělského dělníka. Rodiče se v době jeho školní docházky přestěhovali do Velké Jesenice. H. se v Novém Městě nad Metují vyučil kožešníkem, dvouletou pokračovací školu absolvoval v Nymburce. Jako dělník nastoupil 1907 do kožešnického závodu v Praze na Můstku. Za pražského pobytu vstoupil do Sokola a sociálnědemokratické strany, odkud přestoupil do strany národněsociální. Z vlasti odejel 1909 do švýcarského St. Gallenu a začal pracovat v krajanských spolcích. Po Vánocích 1910 založil v bavorském Mnichově národněsociální spolek Mnichováčci. Jako delegát VI. všesokolského sletu navštívil 1912 Prahu, odkud se vypravil do Paříže. Přijal místo kožešnického mistra a v místní sokolské jednotě se stal cvičitelem, horlivě se zúčastňoval slovanské agitace. Po vypuknutí první světové války patřil k organizátorům českých demonstrací před rakousko-uherským a německým zastupitelským úřadem, hlásil se do francouzské armády. Poté co bylo zákonem zakázáno přijímat do vojenského svazku cizí státní příslušníky, vstoupil do cizinecké legie. V Bayonne byl zařazen do 3. čety roty českých dobrovolníků Nazdar, s níž prodělal všechny krvavé frontové boje u Remeše i v oblasti Artois. Při útoku na vesnici Neuville-Saint-Vaast byl 16. 6. 1915 těžce raněn. Léčil se v marseillské nemocnici. Na podnět zástupců československého zahraničního odboje Milana Rastislava Štefánika a Ludvíka Strimpla se přihlásil do české letky, kterou se Štefánik neúspěšně pokoušel zřídit při Cizinecké legii. Po vyléčení byl přeřazen do zálohy svého pluku a uznán neschopným další služby u pěchoty. Využil proto Štefánikovy nabídky, aby vstoupil do služby k francouzskému letectvu, což učinil na jaře 1916. Na přímluvu Československé národní rady ho Francouzi přijali do řádného válečného aviatického kurzu. Prošel školami: Pau, Buc, Avord, Cazeaux a Le Bourget. V únoru 1917 byl s 80. leteckou eskadrilou nasazen v hodnosti četaře letectva na frontu poblíž Remeše. Ve svém letounu zaútočil na německou sestavu, srazil se s jedním jejím strojem a poškozen se zřítil k zemi. Byl pochován v obci Roucy, 1928 byla jeho urna uložena do Panteonu Památníku osvobození na Vítkově. Obdržel Válečný kříž s palmou a Vojenskou francouzskou medaili in memoriam.

Martin Kučera

Literatura

  • J. Skalický, Památce J. H., in: Válečný deník J. H., letce – dobrovolce 1914–1917, týž (ed.), 1928, s. 7–39
  • cs.wikipedia.org (stav k 16. 11. 2021).

Prameny

  • VHA, Praha, poslužný spis legionáře
  • pomník: Velká Jesenice (u Nového Města nad Metují)
  • pamětní deska: hřbitovní zeď, Roucy (u Remeše), Francie.

Reference