HORÁK Bohuslav 1877–1942

	Bohuslav HORÁK
	;
Datum narození	14. 10. 1877
Místo narození	Žižkov (dnes Praha)
Datum úmrtí	10. 2. 1942
Místo úmrtí	KT Osvětim (Polsko)
Povolání	Botanik‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 42. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47669

HORÁK, Bohuslav, * 14. 10. 1877 Žižkov (dnes Praha), † 10. 2. 1942 KT Osvětim (Polsko), geograf, botanik, pedagog, vlastivědný pracovník

Syn železničáře Václava H. a Kláry, roz. Jíchové. Po maturitě na gymnáziu v Žitné ulici v Praze vystudoval na české Karlo-Ferdinandově univerzitě geografii u Jana Palackého a biologii u Josefa Velenovského, za studií aktivně pracoval v akademickém Přírodovědeckém klubu. Pod Velenovského vlivem podnikl 1898 studijní cestu na Balkán, navštívil především Černou Horu a o rok později se tam vrátil. Popsal několik nových rostlinných druhů, např. balkánský druh zvonku (Edraianthus montenegrinus Horak). 1901 získal vysvědčení učitelské způsobilosti pro přírodopis, matematiku a fyziku. Obhájil doktorskou disertaci Černá Hora. Fysikálně geografická črta s úvodem historickým (PhDr. 1902). Studijní cestu podnikl ještě 1902 na Krym, popsal ji v knize Z jižní Tauridy (1905).

Krátce vyučoval na reálkách v Pardubicích a Karlíně (dnes Praha), definitivu získal 1904 na gymnáziu v Rokycanech. Založil vlastivědný sborník Brdský kraj, 1909–14 ho redigoval (některé stati v něm publikoval pod jménem Theodor Montanus). 1914 byl jmenován dopisujícím členem c. k. Ústřední komise pro péči o památky ve Vídni (Zentralkomission für Denkmalpflege in Wien), 1920 konzervátorem ministerstva školství a národní osvěty. 1925–38 byl ředitelem rokycanského gymnázia a náčelníkem sokolské Rokycanovy župy. 1936 v Rokycanech založil Muzejní společnost a stal se jejím prvním předsedou. S Josefem Hodkem a Juliánem Svobodou se zasloužil o vybudování místního muzea, kterému věnoval svou soukromou sbírku zkamenělin, jednu z největších v českých zemích. Zastával několik dalších funkcí ve spolcích a v komunální politice. 1914 se oženil s Annou, roz. Křečkovou, s níž měl dceru Stanislavu. Za druhé světové války se zapojil do odboje, byl zatčen a zahynul v koncentračním táboře. Ulice, v níž žil, nese od 1946 jeho jméno, podobně jako rokycanské muzeum.

Jiří Martínek

Literatura

OSN 28, s. 592
A. Dolenský, Kulturní adresář ČSR, 1934, s. 147
1936, s. 176
Naše věda 21, 1946, s. 254–255
K. Cejp, In memoriam ředitele Dr. B. H., in: Sborník Československé společnosti zeměpisné 51, 1946, s. 40–41
F. Vitásek, Oběti nacismu z řad českých zeměpisců, in: Sborník Československé společnosti zeměpisné 60, 1955, s. 173–179
J. Kunc, Kdy zemřeli?, 1962, s. 86
90 let Dr. B. H., 1967
V. Häufler, Dějiny geografie na Universitě Karlově 1348–1967, 1968, s. 366
P. Cironis, Malá encyklopedie – Lidé, osoby a osobnosti Rokycanska (= Ad fontes 4), 1995, s. 16
J. Martínek – M. Martínek, Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 203–204.

Prameny

AHMP, sbírka matrik, matrika nar. (1877–1878), sign. ŽKR N 19, fol. 98

Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II. (1900–1908), inv. č. 2, s. 685.

Reference