HORNA Richard 1892–1953

	Richard HORNA
	;
Datum narození	24. 3. 1892
Místo narození	Bubeneč (Praha)
Datum úmrtí	17. 7. 1953
Místo úmrtí	Lázně Bělohrad
Povolání	Právník‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 77–78. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/47713

HORNA, Richard, * 24. 3. 1892 Bubeneč (Praha), † 17. 7. 1953 Lázně Bělohrad, právní historik, numismatik, pedagog

Syn strojvůdce Antonína H. a Marie Anny, roz. Wosibauerové; měl sestry Marii a Klotildu. Po maturitě studoval od 1911 Právnickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (JUDr. 1919), právní vzdělání si rozšířil na univerzitě v Lipsku, později absolvoval studijní pobyty v Rumunsku, Jugoslávii, Bulharsku, Itálii a Francii. Od 1919 pracoval jako knihovník na ministerstvu školství a národní osvěty, 1921 se habilitoval v oboru československých právních dějin a začal přednášet na Právnické fakultě UK v Praze. Téhož roku se stal suplentem dějin veřejného a soukromého práva ve střední Evropě a dějin práva na území Československa na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde byl 1922 jmenován mimořádným a 1929 řádným profesorem. Na bratislavské fakultě zastával řadu akademických a řídicích funkcí, 1932/33 a 1937/38 byl děkanem, 1933/34 a 1938/39 proděkanem školy, 1922–25 ředitelem semináře dějin práva veřejného a soukromého, 1922–38 ředitelem semináře dějin práva československého a slovenského. Po vyhlášení slovenské autonomie musel v zimě 1939 opustit Bratislavu a vrátil se do Prahy, kde přednášel na Vysoké škole obchodní ČVUT. Na podzim 1939 krátce vykonával úřad děkana. Po uzavření českých vysokých škol nacisty nastoupil 1940 na dovolenou s čekatelným. 1945 byl reaktivován (zároveň 1945/46 byl znovu děkanem školy) a jako pedagog působil na Vysoké škole obchodní do 1950, kdy odešel do penze.

Zabýval se právními dějinami Moravy, Slezska a Slovenska v období feudalismu a dalšími historicko-právními tématy (městské a pracovní právo, zemědělské právo s důrazem na oblast vinařství). Publikoval sérii monografií, redigoval Zbierku přednášok a rozpráv Extenzie Univerzity Komenského, 1922–29 spolupracoval s redakcí časopisu Právny obzor, přispíval do odborných časopisů a sborníků. Vedle právních dějin se H. věnoval numismatice, nejprve jako sběratel, později se soustředil na badatelskou práci, přičemž kladl důraz na medaile a jejich tvůrce. Výsledky výzkumu publikoval v Numismatickém časopise československém a Numismatických listech. Část jeho sbírky byla uložena v Národním muzeu v Praze. Stal se členem Společnosti Slovenského vlastivědného muzea, Numismatické společnosti československé, Učené společnosti Šafaříkovy, Slovanského ústavu ad. Obdržel několik vyznamenání, např.: komtur jugoslávského Řádu sv. Sávy, rytíř francouzské Čestné legie, důstojník francouzského řádu Mérite agricol, komandér bulharského Řádu za občanské zásluhy. S manželkou Věrou, roz. Bejrovou, měl syna Otakara a dceru Dagmar.

Alena Táborecká

Dílo

výběr: K dějinám moravských úředníků 1–2, 1922, 1923; Návrh zemského řízení pro Krnovsko z r. 1673. Příspěvek k dějinám recepce římského práva v zemích českých, 1922; Hranice republiky Československé ve světle historie, Bratislava 1924; První pětiletí Komenského university v Bratislavě, tamtéž 1924; Několik kapitol z dějin údělných knížat na Moravě, tamtéž 1926; Bratislavská městská kniha přísah, tamtéž 1928; Extense československých vysokých škol v Republice československé v třicetiletí 1898–1928, 1928; K dějinám centralisace Moravy na počátku XIII. století, Bratislava 1929; Cesty a silnice v zemských zřízeních, 1930; Monsterproces s čarodějnicemi v Šamoríně na konci XVII. století, Bratislava 1934; Portály soukromých domů v Jáchymově, tamtéž 1935; Pranýře na Slovensku, 1937; Návrh obnoveného zřízení zemského pro knížetství opavské z r. 1675, Bratislava 1938; Výčepnické právo vinařů, 1940; Pranýř. O některých zachovaných pranýřích v našich a okolních zemích, 1941; Pamětní mince republiky Československé, 1950; Zur Geschichte des Mühlenstrafrechts. Eine Studie aus der mitteleuropäischen rechtlichen Volkskunde, Stuttgart 1955.

Literatura

OSND 2/2, s. 1205
MSN 3, s. 289
AČP, s. 147
Tomeš 1, s. 501
BLS 3, s. 566
Kutnar, s. 878, 881
Album representantů, s. 969
Kulturní adresář ČSR 2, A. Dolenský (ed.), 1936, s. 177–178
O. Dolan, Univerzita Komenského, Bratislava 1968, rejstřík
J. Mlynárik, Českí profesori na Slovensku 1, 1994, s. 82
Právnici na Univerzite Komenského v Bratislave, Bratislava 1996, s. 151–152
Múzejníctvo a zberateľstvo na Slovensku. Biografický slovník 1, tamtéž 2004, s. 32
cs.wikipedia.org (stav k 22. 6. 2022)
nekrolog, in: Numismatické listy 8, 1953, č. 5, s. 115–116.

Prameny

AHMP, sbírka matrik, řkt. f. ú. Bubeneč – kostel sv. Gotharda, matrika nar. (1891–1894), sign. BBČ N25, fol. 127

NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, kart. 197, obr. 138
Archiv UK, Praha, fond Matriky UK, inv. č. 4, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity / Univerzity Karlovy IV. (1917–1921), s. 1616.

Reference