HOJDEN Karel 1893–1975
| Karel HOJDEN | |
| Datum narození | 11. 10. 1893 |
|---|---|
| Místo narození | Březové Hory (č. o. Příbram) |
| Datum úmrtí | 5. 5. 1975 |
| Místo úmrtí | Příbram |
| Povolání | Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Významnost | C |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 758–759. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48752 |
HOJDEN, Karel (pův. jm. Hojdn), * 11. 10. 1893 Březové Hory (č. o. Příbram), † 5. 5. 1975 Příbram, grafik
Narodil se jako páté dítě hornického předáka Františka Hojdna (1848–1916) a Marie, roz. Pilousové (1855–1933). Od dětství jevil kreslířský talent, proto mu starší sestry umožnily výtvarné vzdělání. 1908 odešel do Prahy na soukromou malířskou školu Jana Minaříka. 1909–12 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Emanuela Dítěte a Karla Vítězslava Maška, od 1913 pokračoval v grafické speciálce AVU u Maxe Švabinského. Studia 1915 přerušila vojenská služba, války se zúčastnil v Dalmácii, 1918 sloužil v armádním lazaretu u České Lípy. Na vlastní žádost nastoupil po převratu znovu do Švabinského ateliéru, 1919 prvně sfáral za malířským motivem do příbramských dolů, 1921 školu absolvoval. Obdržel Hlávkovo cestovní stipendium, za něž studijně navštívil Francii a Itálii. Díky státnímu stipendiu strávil 1923–24 rok v ateliéru Františka Kupky v Paříži. Po návratu procestoval Slovensko a Podkarpatskou Rus, od 1924 učil kreslení na školách v Hlučíně, Českém Těšíně a Třinci. 1929 se natrvalo odstěhoval do Příbrami, krátce učil na gymnáziu, 1930 se oženil s Ludmilou Bendákovou (1897–1965), s níž měl dceru a syna. Aby uživil rodinu, věnoval se téměř výhradně grafice a užitým grafickým oborům (ex libris, novoročenky, diplomy, plakáty aj.). Před návratem do rodiště na sebe upozornil portréty, psychologicky pronikavými, avšak výtvarně akademickými. Hlavním přínosem H. je všestranné zobrazení hornické práce, města s jeho sociálními problémy, běžného denního života. Ilustroval díla regionálních autorů Josefa Biskupa, Fráni Kučery, Františka Zpěváka, Karla Valty a Františka Cajthamla-Liberté. Byl výtvarným redaktorem časopisu Svatá Hora a jako věřící katolík vyzdobil březohorský kostel sv. Prokopa. Vynikající grafické listy s biblickými tématy byly vystaveny až posmrtně (1990). Pětatřicet let pracoval na rozsáhlém grafickém cyklu Havířské písně (1930–66), z nějž po dokončení knižně vydal výběr dvaceti listů. Kromě toho zpracoval i cykly Hornický rok a Hornické písně. Hornické motivy zachytil v řadách variací realistickým kresebným stylem v černobílém odstínění. Zabýval se širokou škálou grafických technik, hlavně litografií, leptem, suchou jehlou, akvatintou a mezzotintou, a technik kresebných, jako je rozmývaná a roztíraná kresba, kresba tužkou, perem, uhlem a rudkou. Jeho jemná práce se stala jedním z vrcholů putovní výstavy československých grafiků (1952–53). Přesnost kresebné linie, schopnost výrazové proměny, povýšení žánru na vysokou úroveň, brilance portrétu, to vše z H. učinilo reprezentanta moderní české grafiky nadregionálního významu. 1971 obdržel titul zasloužilého umělce. Byl pohřben v Březových Horách (Příbram). 2000 byla vydána pamětní medaile k dvacátému pátému výročí jeho úmrtí
Martin Kučera
Literatura
- ČBS, s. 219
- Tomeš 1, s. 480
- Toman 1, s. 354
- SČSVU 3, s. 209–210
- O. a J. Kašpárkovi, Havířské písně zasloužilého umělce K. H., 1972
- M. Kain, K. H., in: Podbrdsko. Sborník Státního okresního archivu v Příbrami 4, 1994, s. 184–188
- O. Skalníková, Grafik K. H., kronikář hornického Příbramska, in: ČL 81, 1994, č. 1, s. 25–28
- V. Trantina a kol., Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu (1945 až současnost), 2001, s. 95–96 (se soupisem výstav, knižních ilustrací a literatury)
- J. Velfl a kol., K. H. a Příbramsko, 2008
- https://cs.isabart.org/person/18443 (stav k 10. 10. 2021)
- http://www.karelhojden.cz/ (stav k 10. 10. 2021)
- cs.wikipedia.org (stav k 10. 10. 2021).
Prameny
- SOA, Praha, sbírka matrik, řkt. f. ú. Březové Hory, matrika nar. (1891–1898), sign. 02, fol. 89.
Reference