HOLÝ Václav 1900–1941

	Václav HOLÝ
Datum narození	24. 7. 1900
Místo narození	Polička
Datum úmrtí	30. 9. 1941
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Právník‎; Voják nebo partyzán‎; Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 809. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48769

HOLÝ, Václav, * 24. 7. 1900 Polička, † 30. 9. 1941 Praha, právník, státní úředník, účastník 2. odboje

Pocházel z učitelské rodiny; jeho otec Václav H. byl ředitelem chlapecké obecné školy v Poličce. 1919 maturoval na klasickém gymnáziu v Litomyšli, poté pokračoval ve studiích na Právnické fakultě UK v Praze (JUDr. 1925). Zároveň 1923–26 studoval jako mimořádný posluchač na pražské Filozofické fakultě UK filozofii, psychologii, estetiku a dějiny umění a absolvoval kurzy německého, francouzského a anglického jazyka. Exponoval se v levicovém studentském hnutí. Byl předsedou Sboru krajinských spolků a funkcionářem Mezinárodního studentského výboru a Unie pokrokového studentstva. 1925–34 pracoval jako úředník Státního pozemkového úřadu, 1934–39 Ministerstva sociální péče, 1939–41 Nejvyššího cenového úřadu. Byl expertem v oblasti sociální politiky a 1935–38 blízkým spolupracovníkem ministra Jaromíra Nečase. Od studentských let se podílel na činnosti sociálnědemokratické strany (1937–38 náhradník ústředního výkonného výboru) a Dělnické akademie. Stranu reprezentoval v komunální politice a ve třicátých letech byl náměstkem starosty v Praze VIII – Libni, kde 1931–41 bydlel.

Na počátku německé okupace se zapojil do protinacistické rezistence a prostřednictvím Jaromíra Nečase navázal spolupráci s formujícím se Politickým ústředím (PÚ). Zajišťoval ilegální spojení s Polskem (do září 1939) a se Slovenskem, organizoval opatřování falešných osobních průkazů a ilegální odchody odbojářů (Jaromíra Nečase) do zahraničí. V únoru 1940 se stal zástupcem sociální demokracie v PÚ, v květnu 1940 jedním z dvou zástupců PÚ v Ústředním vedení odboje domácího, v němž sehrál významnou roli; udržoval kontakty mezi domácím sociálnědemokratickým podzemím a představiteli strany v exilu. 1940–41 představoval vůdčí osobnost domácího odboje. Vyvíjel rozsáhlou zpravodajskou činnost: československému zahraničnímu odboji a jeho prostřednictvím spojencům dodával podrobné informace o politických, hospodářských a sociálních poměrech v protektorátu, o stavu zbrojní výroby, dislokaci válečného průmyslu a nových zbraních, jež se zde měly vyrábět. Získal a do Velké Británie zaslal výrobní programy i detailní plány zbrojních a dalších válečně důležitých podniků v protektorátu, např. Škodových závodů v Plzni. Spolupracoval se skupinou Josefa Balabána, Josefa Mašína a Václava Morávka, podílel se na vydávání ilegálního časopisu V boj a dalších odbojových tiskovin. Vedle pražského centra organizoval odbojovou činnost na Hořovicku, odkud pocházela jeho manželka a kde s rodinou pravidelně pobýval. 23. 4. 1941 byl zatčen gestapem a poté podroben brutálním výslechům, při nichž nikoho ze svých početných spolupracovníků neprozradil. Po Heydrichově příchodu do Prahy byl za stanného práva v jízdárně ruzyňských kasáren popraven.

H. manželka Vlasta Holá (* 1907) o manželově odbojové činnosti věděla a podporovala ji. 1945–48 se angažovala v organizacích účastníků odboje. Syn Václav (* 1930) se stal konstruktérem automobilových motorů, Ivo (1932–1992) akademickým malířem a grafikem. Oba bratři v srpnu 1968 odešli do exilu. Václav žil v USA, později v Kanadě, Ivo v Paříži. H. připomíná od 1946 název ulice v Hořovicích a pamětní deska na vile rodiny Holých (čp. 113) v této ulici, od 1948 název centrálního náměstí v Praze-Libni.

Josef Tomeš

Literatura

MČE 2, s. 815
Tomeš 1, s. 488
J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2013, 2013, s. 78
J. Vozka, JUDr. V. H., 1946
týž, Hrdinové domácího odboje, 1946
Jména promlouvají. Sady, ulice a náměstí Prahy 8, pojmenované po odbojářích a osobnostech dělnického hnutí, 1985.

Reference