HORÁK František 1917–1995

Z Biografický slovník českých zemí
František HORÁK
Datum narození 2. 2. 1917
Místo narození Míchov (u Boskovic)
Datum úmrtí 7. 1. 1995
Místo úmrtí Rybniště (u Varnsdorfu)
Povolání Divadelní interpret nebo herec‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 44–45. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48785

HORÁK, František (vl. jm. Švancara), * 2. 2. 1917 Míchov (u Boskovic), † 7. 1. 1995 Rybniště (u Varnsdorfu), herec

Jako herec debutoval na sklonku třicátých let u divadelních společností Františka Marka a Kateřiny Luisy Stehlíkové. Za protektorátu působil v Horáckém divadle v Třebíči (1940–43) a Městském divadle v Kladně (1943–45). Po skončení druhé světové války nastoupil do nově založeného Realistického divadla v Praze, kde setrval až do odchodu na odpočinek 1982. Vytvořil přes sto třicet rolí v klasickém i moderním repertoáru domácí a zahraniční provenience, v nichž zúročil vysokou a štíhlou postavu, propracovanou mimiku a výrazný hlasový projev (Michal, A. Jirásek: Lucerna, 1950; Boleslav, M. Jariš: Boleslav I., 1952; Merkucio, W. Shakespeare: Romeo a Julie, 1954; titulní, J. K. Tyl: Jan Hus, 1955; titulní, W. Shakespeare: Makbeth, 1957; Prokop Holý, S. Lom: Prokop Veliký, 1960; titulní, A. Jirásek: Pan Johanes; titulní, É. Verhaeren: Filip II., 1961; soudce, F. Langer: Periférie, 1965; Ježíš, J. Kopecký: Komedie o umučení a slavném vzkříšení pána a spasitele našeho Ježíše Krista, 1967; Filip II., F. Schiller: Don Carlos, 1969; Pazuchin, M. J. Saltykov-Ščedrin: Pazuchinova smrt, 1971). Hostoval v Městském divadle pro mládež v Praze a v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci (Dino del Moro, H. de Montherlant: Mrtvá královna aneb Jak se zabíjejí ženy, 1967).

Na filmovém plátně se objevoval jen sporadicky. Debutoval úlohou kazatele Jana Želivského ve dvou dílech Vávrovy husitské trilogie Jan Žižka (1955) a Proti všem (1957). Dále si zahrál vyšetřovatele v Gajerově dramatu Vina Vladimíra Olmera (1956), komunistu Jana Kubeše v Daňkově psychologickém snímku podle vlastní divadelní hry Pohled do očí (1961) a otce ošetřovatelky v detektivce Václava Matějky Zlá noc (1973). Více příležitostí mu nabídl rozhlas a televize, kde účinkoval v inscenacích (Oliver Twist, 1965; První láska, 1969; Lidé na křižovatce, 1971; Madame Sans-Gêne, 1972; Dítě, 1973; Petřička, 1976; Pohádka o ebenovém koni, 1978; Poslední koncert, 1979) a seriálech (Jana Eyrová, 1972; Třicet případů majora Zemana, 1975). Oženil se s divadelní dramaturgyní a příležitostnou herečkou Dagmar Rybínovou (* 2. 6. 1926 Praha, † 19. 3. 1995 Rybniště), s níž měl syny Jana a Vojtěcha; po sňatku užíval manželčino jméno Rybín. S manželkou pro divadlo zdramatizoval román Karla Václava Raise Zapadlí vlastenci (1955) a novelu Aloise Jiráska Filosofská historie (1959). Obdržel vyznamenání Za vynikající práci (1967). Byl pochován na hřbitově u sv. Matěje v Praze-Dejvicích.

Zdeněk Doskočil

Dílo

http://vis.idu.cz/Productions.aspx (soupis divadelních rolí 1945–1981, stav k 14. 1. 2022).

Literatura

  • Fikejz 1, s. 423
  • www.csfd.cz (se soupisem filmových rolí, stav k 14. 1. 2022) www.fdb.cz (se soupisem filmových rolí, stav k 16. 12. 2021)
  • DČD 4, 1983, rejstřík
  • Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, 2000, rejstřík
  • J. Černý, Osudy českého divadla po druhé světové válce. Divadlo 1945–1955, 2007, rejstřík
  • Český hraný film III, 2001
  • IV, 2004
  • V, 2007, rejstřík.

Prameny

Divadelní ústav, Praha, dokumentace.

Reference

Citováno z „https://biography.hiu.cas.cz/index.php?title=HORÁK_František_1917–1995&oldid=711019“