HORKÝ Karel 1909–1988
| Karel HORKÝ | |
| |
| Datum narození | 4. 9. 1909 |
|---|---|
| Místo narození | Štěměchy (u Třebíče) |
| Datum úmrtí | 27. 11. 1988 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
Hudební skladatel Hudební interpret |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 73. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/48798 |
HORKÝ, Karel, * 4. 9. 1909 Štěměchy (u Třebíče), † 27. 11. 1988 Brno, hudební skladatel, fagotista, hudební pedagog
S hudbou se začal seznamovat v rodišti při amatérském muzicírování. Od patnácti let hrál na fagot ve vojenské hudbě ve Znojmě, kde mu Albert Pek poskytl odborné hudební vzdělání. Byl fagotistou divadelních orchestrů v Českých Budějovicích (1930–31), Brně (1931–32) a Pardubicích (1932–35), v rozhlasovém orchestru v Košicích (1935–37) a do 1960 opět v Brně (Zemské divadlo, od 1948 Státní divadlo). V Brně studoval hru na fagot u Otty Vebra (1937–40) a skladbu u Vladimíra Polívky a Pavla Haase (1937–39). Studium skladby dokončil na mistrovské škole Pražské konzervatoře u Jaroslava Křičky (1941–44). Od 1945 vyučoval na brněnské konzervatoři, 1964–74 byl až do odchodu do důchodu jejím ředitelem. 1952–55 působil na JAMU. Patřil k čelným funkcionářům Svazu českých skladatelů a koncertních umělců.
Ve vlastní kompoziční tvorbě osobitým způsobem pokračoval v tradici reprezentované díly Josefa Suka a Vítězslava Nováka. Všechna H. hudebnědramatická díla měla premiéru v brněnském Státním divadle (nyní Národní divadlo Brno). Z další tvorby, k níž se řadí skladby orchestrální i komorní, měly největší ohlas 3. a 4. smyčcový kvartet a koncerty pro dechové nástroje. 1974 byl H. jmenován zasloužilým umělcem.
Mojmír Sobotka
Dílo
výběr: Opery: Jan Hus, 1950; Hejtman Šarovec (obě libreto F. Kožík), 1953; Jed z Elsinoru (libreto V. Renč), 1967–69; Svítání (libreto V. Nezval), 1973–74; Atlantida (libreto E. Bezděková), 1980–81. Balety: Lastura, 1939–40; Král Ječmínek, 1950. Kantáty: Český sen (text J. Kainar), 1961; Dimitrov (text M. Pujmanová), 1972–73. Písně: Letní noci, 1949; Puklá váza, 1958. Koncerty: violoncellový, 1954; houslový, 1955; fagotový, 1967; pozounový, 1970. Smyčcové trio, 1949; Nonet, 1958; Sonatina pro klarinet a klavír, 1967; Tři skladby pro violoncello a klavír, 1971.
Literatura
- HS 1, s. 472
- Tomeš 1, s. 500–501
- MGG 9, sl. 348–349
- Grove 11, s. 709 PBJ 3, s. 90–91
- Č. Gardavský a kol., Skladatelé dneška, 1961, s. 88
- Konzervatoř Brno, I. Petrželka – J. Majer (eds.), 1969, s. 42, 100
- Čeští skladatelé současnosti, A. Martínková (ed.), 1985, s. 98–99
- J. Bártová, K. H. (souběžně česky, rusky, anglicky, německy), 1990
- Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, J. Holeňová (ed.), 2001, s. 103
- A. Hostomská a kol., Opera, 2018, s. 950–956
- http://encyklopedie.idu.cz
- cs.wikipedia.org
- encyklopedie.brna.cz (vše stav k 23. 3. 2022).
Reference
