HOLAS Karel 1913-?.1944
| Karel HOLAS | |
 | |
| Datum narození | 22. 8. 1913 |
|---|---|
| Místo narození | České Budějovice |
| Datum úmrtí | prosinec 1944 |
| Místo úmrtí | Slovensko |
| Povolání | Voják nebo partyzán |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 767. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/49664 |
HOLAS, Karel, * 22. 8. 1913 České Budějovice, † prosinec 1944 Slovensko, policista, účastník 2. odboje
Syn Karla H. a Marie, roz. Iglauerové. Po maturitě na Státním reálném gymnáziu A. Jirsíka v rodišti vykonával 1934–36 základní vojenskou službu u 1. roty 1. praporu pěšího pluku „Jugoslávie“ v Benešově, 1936 byl v hodnosti četaře aspiranta přeložen do zálohy. Po návratu z vojny nalezl 1936–38 zaměstnání v rodišti. 1938 začal studovat na Právnické fakultě UK v Praze, po uzavření českých vysokých škol působil jako bankovní úředník. Na jaře 1942 se stal příslušníkem protektorátní policie v Praze, 1943 byl přeložen do Brna, v únoru 1944 nastoupil na policejní ředitelství v Ostravě do funkce zástupce velitele roty Pohotovostního oddílu protektorátní uniformované policie v Ostravě-Hulvákách. Dosáhl hodnosti poručíka. V létě 1944 soustředil kolem sebe skupinu osmnácti příslušníků této policie a tří civilistů, kteří podporovali protifašistický odboj v Moravskoslezských Beskydech. Společně s nimi překročil 13. září 1944 slovenskou hranici v prostoru Nového Hrozenkova s cílem zasáhnout do povstaleckých bojů na Slovensku. Po několikadenním pochodu se skupina v Kuneradu (u Žiliny) připojila ke 2. československé partyzánské brigádě generála M. R. Štefánika. Poté se přesunula na Velitelství československého četnictva na Slovensku v Turčianských Teplicích, kde byla v čele s H. přijata do stavu československého četnictva a zařazena k 1. technické skupině 1. československé armády na Slovensku. Dne 20. září byla nasazena do bojů v oblasti hory Vyšehrad v pohoří Žiar. Po přesunu do prostoru obranného úseku v blízkosti obce Čremošné H. utrpěl těžké zranění a léčil se v nemocnici v Banské Bystrici. Dne 7. října byl propuštěn z nemocnice nedoléčený a znovu nasazen do bojů v prostoru Motyčky–Donovaly–Prašivá na rozhraní Velké Fatry a Nízkých Tater. Při průzkumu terénu ve směru na Lučenec byl v listopadu nepřítelem napaden a znovu raněn, léčil se v obci Hiadeľ (Nízké Tatry). Po měsíci se opětovně zapojil do bojů. Postupoval směrem k obci Podkonice (Nízké Tatry) s cílem dostat se do pohoří Poľana. Jeho další osudy zůstaly neobjasněny, 1946 byl prohlášen za nezvěstného. 1945 obdržel in memoriam Řád Slovenského národního povstání I. třídy, 1946 Československý válečný kříž 1939, hodnost štábního kapitána a doktorát obojího práva (JUDr.). Jeho jméno nese ulice v Ostravě-Hrabůvce.
Alena Táborecká
Literatura
- BLS 3, s. 507
- Slovenské národní povstání a Ostrava, 1974, s. 55–96
- Dejiny Slovenského národného povstania 1944, 5, Bratislava 1984, s. 166
- K. Fremal, Česi v hnutí odporu na Slovensku, in: Neboli sme sami, Banská Bystrica 1984, s. 25, 27
- Z. Zudová, Skupina českých žandárov pod velením por. K. H. v Slovenskom národnom povstaní a národnooslobodzovacom boji proti fašizmu, in: Zborník Múzea Slovenského národného povstania 14, 1989, s. 137–154
- Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 99.
Prameny
- Archív Múzea Slovenského národného povstania, Banská Bystrica, dokumentace
- Vojenský ústredný archív, Trnava, dokumentace
- Památník příslušníkům policie a četnictva, zahynuvším v letech 1938–1945, Olšanské hřbitovy, Praha, čestná vojenská pohřebiště.
Reference