GUTH Viktor 1841–1911

Z Biografický slovník českých zemí
Viktor GUTH
Datum narození 19. 12. 1841
Místo narození Praha
Datum úmrtí 22. 8. 1911
Místo úmrtí Praha
Povolání Právník‎
Literární historik, kritik nebo teoretik‎
Redaktor nebo žurnalista‎
Dramaturg, režisér nebo choreograf‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 822–823. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/53601

GUTH, Viktor, * 19. 12. 1841 Praha, † 22. 8. 1911 Praha, divadelní kritik, dramaturg, překladatel

G. otec pracoval jako rada finančního ředitelství. G. maturoval na malostranském gymnáziu a 1861–65 vystudoval Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity (JUDr. 1871). Začínal jako auskultant u soudu, 1868 se stal dlouhodobě profesionálním divadelním kritikem v českých a německých periodikách Národní (staročeské) strany. Byl redaktorem listů Politik (1868–95) a Národní politiky (1895–1900). Zprvu psal pod jménem Vítězslav G. Patřil k přátelům J. Fügnera, 1863 zastával funkci jednatele Sokola pražského. Od 1874 byl soudním tlumočníkem. Po odchodu J. Arbese z Prozatímního divadla nastoupil 1879/80 nakrátko na místo dramaturga, pro scénu upravil drama B. Guldenera Sofonisba. Z divadla po konfliktu s divadelní správou zakrátko odešel.

Jako kritik se zaměřil na produkci Prozatímního, později Národního divadla; byl předním oponentem jejich dramaturgie, kritikou hereckého projevu vedl jevištní umělce k realismu. Záhy se vypracoval v předního znalce německého divadelnictví. Po studentských žurnalistických debutech v Daliboru, Boleslavanu, Ladě a Pražském deníku přispíval do listů Prager Abendblatt, Correspondenz, Pokrok a Posel z Prahy, později do Rozhledů a Zlaté Prahy. Jeho divadelní referáty vynikaly ironií a sarkasmem, zdůrazňovanou nezávislost však občas oslabovaly staročeské politické sympatie. Soustavně pranýřoval provincialismus, umělecké konvence, řemeslnou rutinu, hereckou šablonovitost, kýčovitost a anachronismus výprav, bojoval za zvýšení úrovně dramatických textů a kvalitu překladů. Odmítal převádění cizojazyčných her prostřednictvím němčiny, parafráze cizích látek a vulgarizaci dramaturgických úprav. Oceňoval dobře propracovanou stavbu her, kvality dialogu, případně veršů a psychologickou pravdivost. Po 1880 prosazoval jevištní realismus, byl nadšen jevištní reformou Meiningenských i ruským klasickým dramatem. Pohřben je na Olšanských hřbitovech v Praze.

Martin Kučera

Literatura

Prameny

  • LA PNP, Praha, osobní fond (3 kartony, inv. M. Mašková, 1998).

Reference