FIGAR Richard 1866–1921

Z Biografický slovník českých zemí
Richard FIGAR
Datum narození 19. 7. 1866
Místo narození Bílá Třemešná (u Dvora Králové nad Labem)
Datum úmrtí 21. 5. 1921
Místo úmrtí Praha
Povolání Hudební interpret‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 17, Praha 2014, s. 178–179. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/55077

FIGAR, Richard (též Hofer), * 19. 7. 1866 Bílá Třemešná (u Dvora Králové nad Labem), † 21. 5. 1921 Praha, zpěvák

Studoval v Praze gymnázium a obchodní akademii. Zpěvu se učil v pěvecké škole bývalého člena Prozatímního divadla Jana Lukese, repertoár získával u kapelníka Národního divadla Mořice Angra, mimiku studoval u režiséra Josefa Šmahy a v Hamburku u režiséra Julia Schwaba. První angažmá získal 1889 v Opavě v oboru lyrického tenoru, v ročních odstupech vystřídal scény v Olomouci, Halle nad Sálou, Poznani (1892/93) a v Královci (1893/94). Od následující sezony byl prvním tenoristou v Národním divadle v Záhřebu, kde byla 1895 otevřena nová divadelní budova. Zpíval chorvatsky a během šestiletého angažmá se zasloužil o rozvoj chorvatské opery a koncertního života. Hostoval v Bremerhavenu, Flensburgu a Bydhošti, 1898 v pražském Národním divadle (hostování se snažil dojednat už 1897). V sezoně 1900/01 působil s úspěchem jako první tenorista v Düsseldorfu. V srpnu 1901 ho přijal šéf opery Karel Kovařovic do pražského Národního divadla jako prvního tenoristu s nevypověditelnou pětiletou smlouvou. 1906 F. vážně onemocněl, načas přerušil činnost a ještě na začátku roku 1907 se vyrovnával s následky choroby. Koncem srpna 1907 ukončil smlouvu (v září vedl soudní spor o přeplacenou gáži) a od října nastoupil do operního souboru v Kielu (pouze 1907/08). Později vystupoval jen výjimečně. 1908 se stal pražským měšťanem a založil vyšší pěveckou školu.

Na zahraničních scénách získával F. dobré kritiky díky své spolehlivosti, solidnosti a všestranným hlasovým předpokladům. Zpíval tenorové role rozmanitých typů (Tamino, W. A. Mozart: Kouzelná flétna; Don José, G. Bizet: Carmen; Max, C. M. Weber: Čarostřelec; Heřman, P. I. Čajkovskij: Piková dáma), včetně náročných postav zobrazujících pěvce (Postilion, A. Adam: Postilion z Lonjumeau; Stradella, F. Flotow: Alessander Stradella). Pozitivní ohlas měly zejména jeho výkony v italských operách (Almaviva, G. Rossini: Lazebník sevillský). Do pražského Národního divadla nastupoval v době, kdy z angažmá odcházel vynikající, ale málo disciplinovaný pěvec Karel Burian, a F. byl přijat, aby ho nahradil. Publikum ho s Burianem bezprostředně srovnávalo a kritika rozšířila názor, že je dobrým pěvcem, ale bez osobní přitažlivosti. V Národním divadle nastudoval F. téměř padesát rolí všech oborů, včetně Bořivoje v premiéře Dvořákova oratoria Svatá Ludmila (1901/02). Uplatnil se ve světovém repertoáru (Alfred Germont, G. Verdi: Violetta; Othello, G. Verdi: Othello) a vytvořil titulní postavy Wagnerových oper (Tannhäuser, Lohengrin, Walther von Stolzing, vše 1901) i významných českých děl (Jan Sladký-Kozina, K. Kovařovic: Psohlavci; Jíra, B. Smetana: Braniboři v Čechách; Jaroměř, Z. Fibich: Pád Arkuna; Dimitrij: A. Dvořák: Dimitrij). V německých divadlech vystupoval pod jménem Hofer, v literatuře se objevuje s oběma jmény (Figar- Hofer), používal též jména Fikar, jež bylo úředně potvrzeno až 1920.

Jitka Ludvová

Literatura

  • ODS, s. 836
  • Pazdírek 1, s. 262
  • Kosch, s. 817 (jako Hofer)
  • ND a jeho předchůdci, s. 100
  • HS 1, s. 319
  • OSN 28, s. 413
  • Z. Nejedlý, Opera Národního divadla od roku 1900 do převratu, 1936, rejstřík
  • J. Němeček, Opera Národního divadla v období Karla Kovařovice, 1969, rejstřík (ve sv. 2)
  • Neuer deutscher Bühnenalmanach Berlin 1891–1901, rejstříky (zahraniční angažmá)
  • archiv.narodni-divadlo.cz
  • nekrology in: Dalibor 37, 1921, s. 154
  • Národní listy 22. 5. 1921
  • Lidové noviny 23. 5. 1921.

Prameny

  • AHMP (jako Figar), Soupis pražských domovních příslušníků 1830–1920, karton č. 59, poč. č. 52
  • Divadelní ústav, Praha, dokumentace (kritiky).

Reference