ČERNÍN z Chudenic Jan Rudolf 1757–1845

	Jan Rudolf ČERNÍN z Chudenic
	;
Datum narození	9. 6. 1757
Místo narození	Vídeň (Rakousko)
Datum úmrtí	23. 4. 1845
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu‎; Mecenáš div. umění‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 11. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/58086

ČERNÍN z Chudenic, Jan Rudolf, * 9. 6. 1757 Vídeň (Rakousko), † 23. 4. 1845 Vídeň (Rakousko), zemský a dvorský úředník, mecenáš

Pocházel z nedrahovické linie rodu Č. z Chudenic, založil její jindřichohradeckou větev. Byl synem hraběte Prokopa Vojtěcha Č. (1726/29–1777), zemského patriota, mecenáše a patrona pražského divadla v Kotcích, a Gundakary Antonie Colloredové (1728–1757). Studoval práva v Salcburku (pod dohledem knížete-arcibiskupa Hieronyma Colloreda), současně se věnoval dějinám umění. Procestoval Itálii, Švýcarsko, Francii, Severní i Rakouské Nizozemí, Velkou Británii a Německo. 1781 se oženil s hraběnkou Marií Terezií Josefou Schönborn- Heussenstammovou (1758–1838), s níž měl pět dětí.

Po smrti otce se Č. ujal správy rodových statků. Dal přestavět zámky Jemčina u Třeboně (založil tradici tamních honů) a Krásný Dvůr na Žatecku, u nějž zbudoval rozsáhlý anglický park. Ekonomická prosperita dominia mu umožnila velkorysé nákupy vynikajících uměleckých děl a během dvou desetiletí se jeho sbírka zařadila mezi nejrozsáhlejší a nejhodnotnější v celé habsbursko-lotrinské monarchii. Nechal provést novou vnitřní výzdobu Černínského paláce na Hradčanech (I. F. Platzer, A. Schmidt ad.). Stal se zakladatelem, spoluzakladatelem, členem a štědrým donátorem řady vlasteneckých vzdělávacích, vědeckých a dobročinných zemských institucí v Království českém. Podporoval stavovskou malířskou školu, polytechniku, společnost přátel hudby aj. Jako zemský patriot a mecenáš se podílel na organizaci českých královských korunovací Leopolda II. (1791) a Františka II. (1792). Za napoleonských válek poskytl třikrát svůj pražský palác jako lazaret. 1818 patřil mezi spoluzakladatele Vlasteneckého (Národního) muzea. Nedaleko chudenického zámku dal vystavět jednopatrovou lázeňskou budovu. V ní on a jeho nástupci hostili významné osobnosti vědy a kultury (J. Dobrovský aj.). 1823–27 byl prezidentem vídeňské akademie výtvarných umění. 1823 se stal rytířem Řádu zlatého rouna, 1824 dosáhl hodnosti tajného rady, od téhož roku byl nejvyšším komořím a 1828–34 vykonával úřad nejvyššího hofmistra. Jako komoří pečoval o císařský kabinet přírodnin, sbírku umění a galerii obrazů a držel patronát nad vídeňským dvorským divadlem, které se pod vedením dramatika Josefa Schreyvogela povzneslo na světovou úroveň. Panství a statky zdědil jeho jediný syn Evžen Karel Č. (1796–1868).

Roman Vondra

Literatura

ÖBL 1, s. 161
P. Mašek, Modrá krev, 1999, s. 53
Wurzbach 3, s. 101 OSN 4, s. 696
MSN 1, s. 999
Gothaisches Genealogisches Taschenbuch der Gräflichen Häuser, Gotha 1913, s. 218
J. Kuthan, Aristokratická sídla období klasicismu, 2003, s. 24, 123
P. Koblasa, Czerninové z Chudenic. Stručné dějiny rodu a schematismus rodových panství, 2000, s. 6, 8
J. Wenig, Prahou za hudbou, 2. vyd., 1974, s. 38
J. Halada, Lexikon české šlechty, 1999, s. 117
http://genealogy.euweb.cz/bohemia/czernin1.html.

Prameny

SOA Třeboň, pracoviště Jindřichův Hradec, fond Rodinný archiv Černínové
fond Velkostatek Jindřichův Hradec.

Reference