BERGMANN Josef Adolf 1822–1901
| Josef Adolf BERGMANN | |
 | |
| Datum narození | 26. 7. 1822 |
|---|---|
| Místo narození | Černochov u Loun |
| Datum úmrtí | 22. 2. 1901 |
| Místo úmrtí | Smíchov (Praha) |
| Povolání | Hudební skladatel |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 4, Praha 2006, s. 434. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/58311 |
BERGMANN, Josef Adolf,
- 26. 7. 1822 Černochov u Loun, † 22. 2. 1901 Smíchov (Praha), skladatel, varhaník, učitel hudby
Syn učitele. Po absolvování učitelského ústavu v Litoměřicích vyučoval 1842–46 v Peruci u Loun a 1846–48 se doškoloval na pražské varhanické škole. Pak se stal varhaníkem v Praze u křížovníků, před 1861 i u sv. Jakuba na Starém Městě. Po krátkém pobytu v Drážďanech 1858 působil na začátku šedesátých let v Mladé Boleslavi. Od 1867 byl ředitelem kůru u sv. Filipa a sv. Jakuba v Praze na Smíchově, vyučoval zpěv na hlavní škole a byl sbormistrem pěveckého spolku Lukes. Od 1885 do smrti působil jako ředitel kůru u sv. Václava na Smíchově. V souvislosti se svou profesí ředitele kůru napsal asi 250 skladeb, které zůstaly vesměs v rukopisu. Jeho kancionály pro mládež však vyšly v mnoha vydáních (Výbor písní kostelních, včetně průvodu varhan, poprvé 1885; Výbor písní školních pro mládež škol obecných a měšťanských, sešit 1–5, první vydání 1874–81, dvanácté vydání 1915). Pro pěvecký spolek Lukes komponoval sbory. Uveřejnil řadu písní pro sólový hlas a klavír na verše svých současníků, včetně významných českých básníků (V. Hálek, básně z Večerních písní, F. L. Čelakovský, Toman a lesní panna, ad.). Jeho písně a drobné klavírní skladby vycházely samostatně i v časopisech. Zajímal se o staré české hudební památky a jako první se pokusil přepsat z Jistebnického kancionálu husitské písně Ktož jsú boží bojovníci a Povstaň, povstaň veliké město pražské, přepis byl však chybný. Spolu s Emanuelem Melišem vydal samostatnou publikaci Průvodce v oboru českých tištěných písní pro jeden nebo více hlasů, 1800–1862 (1863), jež zůstává do současnosti cennou bibliografickou pomůckou.
Jitka Ludvová
Dílo
HS 1, s. 87 (kde soupis díla).
Literatura
- OSN 3, s. 805
- Pazdírek 1, s. 69
- HS 1, s. 87
- V. Kryšpín, Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let, 1885, s. 63
- V. Němec, Pražské varhany, 1944, s. 248
- Z. Nejedlý, Dějiny husitského zpěvu, IV. (vyd. v Sebraných spisech) sv. 43, 1955, s. 333.
Prameny
- rukopisy skladeb uloženy v Národní knihovně a Českém muzeu hudby Praha.
Reference