HEEGER Rudolf 1883–1939

	Rudolf HEEGER
Datum narození	15. 4. 1883
Místo narození	Šternberk
Datum úmrtí	3. 11. 1939
Místo úmrtí	Ostrava
Povolání	Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ‎; Představitel stran nebo hnutí po r. 1848‎; Společnost - ostatní‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 384–385. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/58410

HEEGER, Rudolf (pův. jm. Dixel, též Dixel-Heger), * 15. 4. 1883 Šternberk, † 3. 11. 1939 Ostrava, odborový pracovník, politik

Pocházel z rodiny nádeníka. Oba rodiče ztratil v raném dětství; otec zemřel 1884, matka o čtyři roky později. Sirotka se ujal staniční dozorce ze Šternberka Josef Heger, jehož příjmení s drobnou úpravou (Heeger) chlapec přijal. Z finančních důvodů nemohl studovat na střední škole, proto se vyučil zámečníkem ve Šternberku. Tehdy se zapojil do sociálnědemokratického hnutí; 1899 vstoupil do rakouské sociální demokracie (Sozialdemokratische Arbeiterpartei, SDAP). Spoluzakládal její mládežnickou organizaci Rote Nelke, která připravovala kulturní program ve šternberském Dělnickém domě a pomáhala s agitací. Po vyučení odešel do zahraničí; v Berlíně absolvoval marxistické kurzy a školení. 1905 se usadil ve Vítkovicích (Ostrava), kde pracoval v železárnách. Spolu s dr. Victorem Haasem budoval odborové hnutí a místní buňku sociálnědemokratické strany. Jako jeden z hlavních organizátorů májových oslav dělnictva 1906 musel z vítkovických železáren odejít. Získal místo v Okresní nemocenské pokladně v Bílovci, kde se postavil do čela dělnického hnutí. Kvůli pořádání stávek venkovských dělníků skončil ve vězení. 1909 se stal redaktorem stranického periodika Schlesische Volkspresse. Od 1910 žil v Krnově, kde převzal místní redakci stejnojmenného listu. Během první světové války pracoval jako soustružník v Kapfenbergu ve Štýrsku.

Do Krnova se vrátil 1919 a přijal členství v Německé sociálnědemokratické straně dělnické v ČSR (Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei in der Tschechoslowakischen Republik, DSAP). Od 1919 předsedal krajské organizaci, 1919–20 a 1935–38 působil v celostátním vedení strany. V parlamentních volbách 1920 stál v čele kandidátky pro volební kraj Moravská Ostrava; byl zvolen poslancem Národního shromáždění. Mandát obhájil ve všech následujících parlamentních volbách (1925, 1929 a 1935), přišel o něj na podzim 1938 v souvislosti se změnami hranic ČSR. V září 1938 se přestěhoval do Moravské Ostravy. Odtud řídil likvidaci německé odnože Mezinárodního svazu kovodělníků (Internationaler Metallarbeiterverband) v Krnově, jejímž sekretářem byl 1919–38. Zároveň pomáhal svým spolustraníkům při útěku před nacismem. V březnu 1939 jej zatklo gestapo a převezlo do vězení v Praze na Pankráci. Byl propuštěn s podlomeným zdravím, krátce nato zemřel.

H. patřil mezi čelní představitele DSAP; zastával roli stranického experta na otázky armády a brannosti. Obhajoval demokracii a existenci československého státu. Spoluvlastnil opavskou tiskárnu Pokrok (Druck- und Verlagsanstalt Vorwärts Gesellschaft), která tiskla především německá sociálnědemokratická periodika, včetně ústředního tiskového orgánu DSAP ve volebním kraji Moravská Ostrava. 1934–38 byl H. majoritním vlastníkem této tiskárny a vydavatelem listu Volkspresse.

Michal Valeček

Literatura

BL 1, s. 565
Balling 1, s. 252–253, 417–418
Abg. Gen. R. H. – 50 Jahre, in: Volkspresse 15. 4. 1933, s. 1
J. César – B. Černý, Politika německých buržoazních stran v Československu v letech 1918–1938, sv. 2, 1962, s. 31, 75, 164, 241, 490
F. G. Kürbisch, Chronik der sudetendeutschen Sozialdemokratie 1863–1938, München 1982, s. 101
M. Gawrecká, Němci ve Slezsku 1918–1938, 2002, s. 245
táž, Československé Slezsko mezi světovými válkami 1918–1938, 2004, s. 78–79
J. W. Brügel, Češi a Němci 1918–1938, 2006, s. 397–398, 609
D. Brandes, Sudetští Němci v krizovém roce 1938, 2012, s. 163–164
M. Rataj, Německá žurnalistika a opavští Němci v ČSR, 2016, s. 289, 290, 292–293
http://www.psp.cz (stav k 5. 6. 2019)
cs.wikipedia.org (s literaturou, stav k 4. 6. 2019)
de.wikipedia.org (s literaturou, stav k 4. 6. 2019).

Prameny

ZA, Opava, Sbírka matrik Severomoravského kraje, matrika nar. řkt. f. ú. Šternberk, inv. č. 7555, sign. Št I 18, fol. 87
matrika zemř. řkt. f. ú. Šternberk, inv. č. 7577, sign. Št I 40, fol. 646 a 767
ZA, Opava, fond Policejní ředitelství Moravská Ostrava, 1854–1945 (1959), kart. 1241, inv. č. 15018, sign. 10/420
kart. 458, sign. 8592.

Reference