HORÁLEK Jaroslav 1954–1991
| Jaroslav HORÁLEK | |
| Datum narození | 10. 11. 1954 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Datum úmrtí | 17. 12. 1991 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 62. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/58529 |
HORÁLEK, Jaroslav, * 10. 11. 1954 Praha, † 14. 12. 1991 Praha, malíř, restaurátor
Absolvoval 1974 Střední odbornou školu výtvarnou Václava Hollara, 1974–80 studoval AVU nejprve u Oldřicha Oplta, od 1975 v ateliéru Františka Jiroudka. Jeho ženou se stala grafička a ilustrátorka Helena Horálková (* 7. 5. 1955 Praha). Počátkem osmdesátých let vedl výtvarný kroužek v ČKD. 1980–84 uspořádal s manželkou, s autorkou objektů Janou Skalickou a fotografem Jaroslavem Benešem pět Výstav na dvoře v pražské Krokově ulici 3, kde měli všichni účastníci ateliéry. S Jiřím Látalem a Janem Turským 1990 restauroval nástěnné malby Josefa Váchala v Portmoneu v Litomyšli. 1990–91 zajížděl do obce Mirabel ve francouzském departementu Ardèche, kde se sblížil se skupinou malířů Darmstädter Sezession. Cyklus tam vzniklých H. kvašů byl vystaven až posmrtně. Z podnětu přítele Jaroslava Beneše experimentoval v polovině osmdesátých let se starými fotografickými deskami, na nichž uplatňoval techniky fotogramu a chemigramu. Patřil k představitelům generace českého malířství osmdesátých let, která v izolaci od světových trendů hledala vlastní výraz. Od rané expresionistické figurace, ovlivněné tvorbou prof. Jiroudka, přešel k robustním, barevně impulzivním a abstrahovaným motivům prostoru. Zobrazoval metro, hospody, ulice, dělnické ubytovny, ironicky perzifloval masové akce (Hulákač; Tribuna, 1983). Po zaujetí světem rockové hudby (Jasná páka; Nina Hagen, 1983) se postupně věnoval rostlinné a zoomorfní symbolice v krajině. Základním výrazovým prostředkem mu byla barva. V posledních obrazech a kvaších vedl rozhovor se sebou a s divákem o složitosti mnohovrstevných vztahů mezi přírodou a člověkem. Světlo mu bylo samostatnou duchovní kvalitou, pokoušel se umělecky podat biblickou zvěst (Vykoupení, 1990; Nanebevstoupení, 1990; Stigmata, 1991).
Martin Kučera
Literatura
- NEČVU 1, s. 280–281
- SČSVU 3, s. 258
- katalogy: Zdeněk Řehořík sochy – Helena Horálková grafika – J. H. obrazy, 1984
- J. Šálková – J. Moucha – P. Ondračka, J. H. obrazy, 1992
- J. H. 1954–1991, 1994
- E. Neumannová, J. H. obrazy, 2014
- táž, J. H. – zápas s drakem, 2015
- P. Rajdl, J. H. Retrospektiva 1980–91, 2019
- https://cs.isabart.org/person/534/artist
- cs.wikipedia.org (stav k 27. 10. 2022).
Reference