FÜRST Bedřich Josef 1874–1961

	Bedřich Josef FÜRST
Datum narození	16. 2. 1874
Místo narození	Svojšice (u Pardubic)
Datum úmrtí	17. 12. 1961
Místo úmrtí	Mikulovice (u Pardubic)
Povolání	Lesník nebo myslivec‎; Spisovatel‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 508. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/69334

FÜRST, Bedřich Josef, * 16. 2. 1874 Svojšice (u Pardubic), † 17. 12. 1961 Mikulovice (u Pardubic), lesník, geometr, spisovatel

Byl synem Bedřicha F., lesního na svěřenském velkostatku Choltice (u Přelouče) hraběte Jana Thuna-Hohensteina, a Anny, roz. Jiřičkové, z Hořic. 1892 absolvoval reálné gymnázium v Praze a 1895 vyšší lesnickou školu v Bělé pod Bezdězem. Půl roku před maturitou na gymnáziu zemřel jeho otec, avšak Thunova podpora mu umožnila studia dokončit. Nastoupil do lesnické praxe na velkostatcích Choltice, Plasy a Petrohrad, kde 1898 složil zkoušku pro samostatné lesní hospodáře. Na podzim 1898 se zapsal jako řádný posluchač zeměměřičství na zemědělském oddělení české techniky v Praze a po absolutoriu složil autorizační zkoušku pro civilní geometry. Pokračoval jako praktický lesník na velkostatku v Chlumci nad Cidlinou. Odtud byl vyslán na velkostatek Petriș v Sedmihradsku, kde provedl lesotechnické, zeměměřičské a zařizovací práce, dal zrekonstruovat lesní dráhu a stavět dřevěné smyky. 1903 se ujal funkce okresního lesního technika v Nepomuku a zhotovoval lesní hospodářské plány obecních lesů, potom vykonával technické a zařizovací práce pro velkostatek Ledeč nad Sázavou. 1905 si otevřel vlastní lesní technickou a zeměměřičskou kancelář v Benešově (u Prahy). Od 1912 pracoval jako člen výboru a osvětový či kulturní referent Jednoty českých lesníků zemí Koruny české a po 1919 v Ústřední jednotě československého lesnictva. 1920–48 předsedal spolku Československá matice lesnická, jež se věnovala hlavně oborové literatuře a výstavnictví, 1921–33 stál v čele jednoty jako čestný předseda. 1924 se stal členem ČAZ, 1927 byl jmenován delegátem českého odboru Zemědělské rady pro Čechy a vykonával také funkci místopředsedy Inženýrské komory pro Čechy. Podílel se na založení a budování Slovanské obce lesnické, která ho zvolila svým prvním předsedou. Zúčastnil se mj. lesnického kongresu v Římě a lesnického veletrhu v Miláně (1926), několika zeměměřičských a jihoslovanských lesnických sjezdů. Soukromě procestoval Německo, Nizozemsko, Norsko, Švýcarsko, Itálii, Jugoslávii, Řecko, Egypt a Palestinu.

Kromě své profese se F. snažil prosadit jako beletristický, divadelní a odborný spisovatel. Psal do Háje, Národních listů od 1916 a do Národní politiky od 1918 náladové črty, obrázky a fejetony z přírody (soubory Obrázky a dojmy z přírody, 1917; Lesem a luhem, 1920; Dojmy z přírody a z cest, 1940) a od 1931 navázal spolupráci také s deníkem Venkov. Předtím vydal útlou beletristickou knížku autobiografického rázu Vzpomínky z života českého lesníka Václava Kaliny (1930). Otiskoval i články a úvahy v revuích a odborných časopisech či stavovských věstnících. Své nečetné divadelní hry postavil na jednostranně pojatém konfliktu mezi světem přírody i pravého lidství a mravně deformovaným panským a městským světem. Často přednášel hlavně o českém lesnictví a myslivosti, jejich osobnostech, seznamoval s přírodním svérázem Polabí, Benešovska, slovenských hor či regionů v cizině.

Na výstavě myslivosti v Praze 1933 obdržel stříbrnou medaili Československé myslivecké jednoty za zásluhy o mysliveckou literaturu a také byl vyznamenán jihoslovanským Řádem sv. Sávy.

Gustav Novotný

Dílo

výběr: vydaná dramata: Facír, 1919; Matka, 1933; Lesní kouzla, 1934; Zelené hnízdo, 1937; Světýlko na dlani, 1956. Přednášky: O škodách způsobených mniškou a větry vzhledem na lesní zařízení a jeho novodobé cíle, 1923; Biolley, 1925; Staří Slované v ráji říše lesní, 1925; Ochrana přírodních krás a lesních památek, 1926; Mezi lesníky v Holandsku, 1928; Josef Ressel, 1929; Jan Evangelista Chadt-Ševětínský, 1931. Ostatní: Lesy a tvorba dramatická, in: Československý les 26, 1946, s. 199–200.

Literatura

LČL 1, s. 778 (se soupisem díla a literatury)
Háj 47, 1918, s. 24
Lesnická práce 9, 1930, s. 196
J. Frič, Ing. B. F. šedesátníkem, in: VČAZ 10, 1934, s. 215–216
R. Friese, Ing. B. F. – sedmdesátníkem, in: Lesnická práce 23, 1944, s. 127
Československý les 26, 1946, s. 48
G. Novotný, Tři lesní inženýři. Josef Opletal, Karel Šiman a Gustav Artner, 2015, s. 540, rejstřík.

Prameny

SOA, Zámrsk, matrika nar. řkt. f. ú. Svinčany, sign. 4406, fol. 109
Archiv Národního zemědělského muzea, Praha, F. B. 1918–1961 (1 kart.).

Reference