HEIDRICH Arnošt 1889–1968
| Arnošt HEIDRICH | |
| Datum narození | 21. 9. 1889 |
|---|---|
| Místo narození | Josefov (Jaroměř) |
| Datum úmrtí | 12. 2. 1968 |
| Místo úmrtí | Washington (USA), |
| Povolání | Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
| Významnost | C |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 403–404. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/69538 |
HEIDRICH, Arnošt, * 21. 9. 1889 Josefov (Jaroměř), † 12. 2. 1968 Washington (USA), diplomat, účastník 2. odboje
Pocházel z rodiny důstojníka, vojenského lékárníka Arnošta H. († 1922). Po maturitě na gymnáziu v Sarajevu studoval od 1908 na právnické fakultě ve Vídni a poté na německé právnické fakultě v Praze (první státní zkouška 1912). Začal pracovat jako úředník místodržitelství v Praze, 1919–20 absolvoval diplomatický a konzulární kurz a v říjnu 1920 vstoupil do služeb československého Ministerstva zahraničních věcí, nejprve jako smluvní a posléze řádný úředník. Působil jako konzulární atašé v ústředí, počátkem srpna 1921 byl přidělen jako legační tajemník na československé vyslanectví ve Švýcarsku. Po návratu do Prahy v srpnu 1923 byl zařazen v politické sekci do oddělení II/4 pro Společnost národů. Jako expert na problematiku této mezinárodní instituce pravidelně doprovázel na cestách do Ženevy ministra zahraničních věcí E. Beneše. V lednu 1933 byl jmenován vedoucím oddělení II/4 (a 1937 také vrchním odborovým radou), v následujícím období se opět účastnil zasedání Společnosti národů (mj. na podzim 1935 a v březnu 1936) i některých jednání československé diplomacie s velmocemi, např. tajných československo-německých rozhovorů 1936–37, kdy pro E. Beneše připravil návrh československo-německé smlouvy o neútočení. V květnu 1938 byl jmenován prvním stálým delegátem ČSR u Společnosti národů v Ženevě, tam také prožil politickou krizi v září 1938. Po Mnichovu se stal prvním československým předsedou mezinárodní komise pro delimitaci československo-německých hranic. Po německé okupaci a likvidaci zahraniční služby byl 1. října 1939 ze zrušeného ministerstva zahraničních věcí přeřazen do Slovanského ústavu. V říjnu 1941 přešel do knihovny Královské české společnosti nauk. Současně se podílel na domácím odboji ve skupině Parsifal, která zprostředkovávala československému zahraničnímu vedení zprávy o situaci v protektorátu. 27. února 1945 ho zatklo gestapo a internovalo v terezínské Malé pevnosti, později na zámečku Jenerálka (Praha), kde se 8. května 1945 dočkal osvobození. Neprodleně se vrátil na obnovené ministerstvo zahraničních věcí a v září 1945 byl jmenován jeho prvním generálním sekretářem, což mu umožňovalo ovlivňovat poválečný chod úřadu. Participoval na mezinárodních jednáních, mj. československé vládní delegace v čele s K. Gottwaldem v Moskvě v červenci 1947, kde Stalin vetoval československou účast na Marshallově plánu. Jako úředník blízký sociální demokracii byl zprvu ponechán ve funkci i po únorovém komunistickém převratu, v polovině listopadu 1948 emigroval přes Německo do USA. Stal se členem Rady svobodného Československa a působil v rozhlasové stanici Hlas Ameriky. Československý exil zastupoval ve Shromáždění porobených evropských národů (ACEN). 1997 byly jeho ostatky symbolicky přeneseny do rodiště.
Jan Němeček
Dílo
International Political Causes of the Czechoslovak Tragedies of 1938 and 1948, Washington 1962; Hrstka vzpomínek, in: R. Jílovský, Vzpomínka a památka, New York 1955; Poslední dny Jana Masaryka, in: L. K. Feierabend, Politické vzpomínky 3, 1996, s. 473–475.
Literatura
- Pejskar 1, s. 113–123
- J. Dejmek – J. Němeček, A. H., in: Historie a vojenství 42, 1993, č. 3, s. 142–150
- Vzpomínky A. H. na odboj, R. Luža – J. Němeček (eds.), in: tamtéž, s. 151–161
- R. Luža – J. Němeček, A. H. a odboj 1939–1945, in: tamtéž 45, 1996, č. 1, s. 137–156
- O. Mertlíková, Diplomat A. H. a jeho návrat do rodného Josefova, in: Ročenka knihovny a muzea v Jaroměři 2, 1997, s. 33–38
- Československá republika v letech 1918–1948 s přihlédnutím k životu a dílu velvyslance A. H., O. Mertlíková – V. Sílová (eds.), 2002
- J. Dejmek, Svědectví A. H. o československé diplomacii a sovětské politice z konce roku 1948, in: Moderní dějiny 17, 2009, č. 2, s. 139–178
- J. Pokorný, Parsifal. Osudy jedné demokratické odbojové skupiny v letech 1938–1945 s poválečným dovětkem, 2009
- J. Dejmek a kol., Diplomacie Československa 2, 2013, s. 82.
Prameny
- Městské muzeum, Jaroměř, osobní fond A. H.
- Hoover Institution Archives, Stanford (USA), H. Collection
- SOkA, Náchod, fond A. H.
Reference