HOŠEK Emil 1923–2000
| Emil HOŠEK | |
| |
| Datum narození | 11. 10. 1923 |
|---|---|
| Místo narození | Čelechovice na Hané (u Prostějova) |
| Datum úmrtí | 6. 12. 2000 |
| Místo úmrtí | Šternberk (u Olomouce) |
| Povolání |
Lesník nebo myslivec Historik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 127. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/69808 |
HOŠEK, Emil, * 11. 10. 1923 Čelechovice na Hané (u Prostějova), † 6. 12. 2000 Šternberk (u Olomouce), lesník, organizátor historického průzkumu lesů, odborný spisovatel
Syn cukrovarského dělníka Josefa H. a švadleny Marie, roz. Fagošové. Vystudoval klasické gymnázium v Prostějově (1934–42), po maturitě byl zaměstnán jako kancelářský praktikant na správě velkostatku rodu Sylva-Taroucca v Čechách pod Kosířem (1942–45) a za druhé světové války krátce nasazen na zákopové práce. Po osvobození vystudoval lesnický odbor Vysoké školy zemědělské v Brně (1949 Ing.). 1948–87 pracoval ve službách Technického ústavu státních lesů (poté Lesprojekt, dnes Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem), a to v jeho pobočce v Olomouci. Nejprve zařizoval porosty v terénu, absolvoval základní vojenskou službu u pěchoty (1949–51), dále pracoval jako odborný technický referent v zařízení lesů (1951–54), vedoucí typolog v zařizovací pracovní skupině (1954–55), referent, specialista a vedoucí historického průzkumu lesů (1955–87). Jedinečný průzkum probíhal v českých zemích ve třech cyklech a byl považován za součást lesních hospodářských plánů. H. po archivním výzkumu především sestavoval elaboráty lesních celků hlavně střední a severní Moravy, ve Slezsku a ve východních Čechách. Od 1961 řídil desítku specialistů tohoto průzkumu. V Olomouci 1954 složil zkoušku pro samostatné lesní hospodáře, od 1956 dálkově studoval na Fakultě inženýrského stavitelství (dnes Fakulta stavební) Vysokého učení technického v Brně (1961 Ing.), od 1965 byl externím aspirantem na Lesnické fakultě VŠZ v Brně (spis Vývoj dopravy dřeva v Jeseníkách, 1969 CSc.), příležitostně na stejné škole přednášel o dějinách lesů, lesnictví a myslivosti (1965–70). Kromě toho se H. věnoval soustavným vnějším kontrolám a kolaudacím lesních hospodářských plánů v lesních závodech státních lesů, 1975–87 prověřoval tyto plány v tehdejším Jihomoravském kraji, zpracovával škody průmyslovými imisemi a vývojové studie vyžádané ministerstvy. 1987 odešel do důchodu, avšak na stejném místě pracoval až do prosince 1999. H. byl členem Státní vědecké archivní rady, vědecké rady a koordinační komise výzkumných úkolů v Zemědělském muzeu v Praze, Komise historie československého zemědělství, lesnictví a potravinářského průmyslu při Československé akademii zemědělských věd, Mezinárodní asociace zemědělských muzeí (Association internationale des musées d’ agriculture – AIMA) a Mezinárodní unie lesnických výzkumných ústavů (International Union of Forest Researches Organisations – IUFRO) a na kongresech přednášel (1965, 1969, 1970, 1979, 1982, 1984, 1986, 1988, 1992, 1993). Popularizoval lesnictví na přednáškách, v rozhlase a v televizi, publikoval především o minulosti lesů, myslivosti a rybářství na dvě stě prací samostatně, ve sbornících (Severní Morava, Jižní Morava, Campanula ad.) a odborných časopisech (Vědecké práce Zemědělského muzea, Lesnictví, Archivní časopis ad.). V Náměšti na Hané 1953 uzavřel sňatek s Vlastou, roz. Šobrovou, vychovali spolu syna Jaroslava. H. byl pohřben v Náměšti na Hané.
Gustav Novotný
Dílo
výběr: Organizace, pečeti a insignie olomoucké univerzity v letech 1573 až 1973, 1980 (s F. Šantavým); Vývoj lesnictví v českých zemích v první polovině 20. století, 1984 (s J. Tlapákem a kol.).
Literatura
- G. Novotný, Historický průzkum lesů v českých zemích a jeho nejvýznamnější představitel Ing. E. H., CSc. (1923–2000), 2011, s. 68–80 (se soupisem díla, literatury a pramenů).
Reference
