HOŠEK Emil 1923–2000

Z Biografický slovník českých zemí
Emil HOŠEK
Datum narození 11. 10. 1923
Místo narození Čelechovice na Hané (u Prostějova)
Datum úmrtí 6. 12. 2000
Místo úmrtí Šternberk (u Olomouce)
Povolání Lesník nebo myslivec‎
Historik‎
Významnost D
Citace Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 127. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz https://biography.hiu.cas.cz/pageid/69808

HOŠEK, Emil, * 11. 10. 1923 Čelechovice na Hané (u Prostějova), † 6. 12. 2000 Šternberk (u Olomouce), lesník, organizátor historického průzkumu lesů, odborný spisovatel

Syn cukrovarského dělníka Josefa H. a švadleny Marie, roz. Fagošové. Vystudoval klasické gymnázium v Prostějově (1934–42), po maturitě byl zaměstnán jako kancelářský praktikant na správě velkostatku rodu Sylva-Taroucca v Čechách pod Kosířem (1942–45) a za druhé světové války krátce nasazen na zákopové práce. Po osvobození vystudoval lesnický odbor Vysoké školy zemědělské v Brně (1949 Ing.). 1948–87 pracoval ve službách Technického ústavu státních lesů (poté Lesprojekt, dnes Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem), a to v jeho pobočce v Olomouci. Nejprve zařizoval porosty v terénu, absolvoval základní vojenskou službu u pěchoty (1949–51), dále pracoval jako odborný technický referent v zařízení lesů (1951–54), vedoucí typolog v zařizovací pracovní skupině (1954–55), referent, specialista a vedoucí historického průzkumu lesů (1955–87). Jedinečný průzkum probíhal v českých zemích ve třech cyklech a byl považován za součást lesních hospodářských plánů. H. po archivním výzkumu především sestavoval elaboráty lesních celků hlavně střední a severní Moravy, ve Slezsku a ve východních Čechách. Od 1961 řídil desítku specialistů tohoto průzkumu. V Olomouci 1954 složil zkoušku pro samostatné lesní hospodáře, od 1956 dálkově studoval na Fakultě inženýrského stavitelství (dnes Fakulta stavební) Vysokého učení technického v Brně (1961 Ing.), od 1965 byl externím aspirantem na Lesnické fakultě VŠZ v Brně (spis Vývoj dopravy dřeva v Jeseníkách, 1969 CSc.), příležitostně na stejné škole přednášel o dějinách lesů, lesnictví a myslivosti (1965–70). Kromě toho se H. věnoval soustavným vnějším kontrolám a kolaudacím lesních hospodářských plánů v lesních závodech státních lesů, 1975–87 prověřoval tyto plány v tehdejším Jihomoravském kraji, zpracovával škody průmyslovými imisemi a vývojové studie vyžádané ministerstvy. 1987 odešel do důchodu, avšak na stejném místě pracoval až do prosince 1999. H. byl členem Státní vědecké archivní rady, vědecké rady a koordinační komise výzkumných úkolů v Zemědělském muzeu v Praze, Komise historie československého zemědělství, lesnictví a potravinářského průmyslu při Československé akademii zemědělských věd, Mezinárodní asociace zemědělských muzeí (Association internationale des musées d’ agriculture – AIMA) a Mezinárodní unie lesnických výzkumných ústavů (International Union of Forest Researches Organisations – IUFRO) a na kongresech přednášel (1965, 1969, 1970, 1979, 1982, 1984, 1986, 1988, 1992, 1993). Popularizoval lesnictví na přednáškách, v rozhlase a v televizi, publikoval především o minulosti lesů, myslivosti a rybářství na dvě stě prací samostatně, ve sbornících (Severní Morava, Jižní Morava, Campanula ad.) a odborných časopisech (Vědecké práce Zemědělského muzea, Lesnictví, Archivní časopis ad.). V Náměšti na Hané 1953 uzavřel sňatek s Vlastou, roz. Šobrovou, vychovali spolu syna Jaroslava. H. byl pohřben v Náměšti na Hané.

Gustav Novotný

Dílo

výběr: Organizace, pečeti a insignie olomoucké univerzity v letech 1573 až 1973, 1980 (s F. Šantavým); Vývoj lesnictví v českých zemích v první polovině 20. století, 1984 (s J. Tlapákem a kol.).

Literatura

  • G. Novotný, Historický průzkum lesů v českých zemích a jeho nejvýznamnější představitel Ing. E. H., CSc. (1923–2000), 2011, s. 68–80 (se soupisem díla, literatury a pramenů).

Reference