HNÍDEK Jaroslav 1921–1984
| Jaroslav HNÍDEK | |
| |
| Datum narození | 30. 4. 1921 |
|---|---|
| Místo narození | Kutná Hora |
| Datum úmrtí | 8. 10. 1984 |
| Místo úmrtí | Praha? |
| Povolání | Chemik nebo alchymista |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. . (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/73694 |
HNÍDEK, Jaroslav, * 30. 4. 1921 Kutná Hora, † 8. 10. 1984 Praha?, chemik
Po maturitě na reálném gymnáziu nemohl dále studovat na nacisty uzavřených vysokých školách. 1942/43 absolvoval abiturientský kurz na Vyšší průmyslové škole chemické v Praze. Jako chemik pracoval v cukrovaru, v mlékárně a ve firmě Solo Sušice, kde se poprvé dostal do styku se syntetickými pryskyřicemi. Za protektorátu byl členem ilegální organizace KSČ. Po válce vystudoval chemické inženýrství na ČVUT v Praze. 1948 se stal výzkumným pracovníkem Ústavu plastických hmot v Semtíně (dnes součást Pardubic). 1950 Ministerstvo školství, věd a umění pověřilo H. coby zmocněnce, aby uvedl do provozu Vysokou školu chemickou (VŠCH) v Pardubicích (později Vysokou školu chemicko-technologickou /VŠCHT/, dnes Fakultu chemicko-technologickou Univerzity Pardubice). Škola zahájila výuku 15. října 1950. Do 1953 byla jednou z fakult pražského ČVUT, přičemž H. zastával do 28. února 1951 funkci úřadujícího děkana. Poté se vrátil k výzkumné práci.
V Ústavu plastických hmot, jenž se mezitím přestěhoval do Pardubic, se H. stal postupně vedoucím oddělení, hlavním inženýrem a vedoucím výzkumu. Na základě vynikajících pracovních výsledků posílil technický odbor Ministerstva chemického průmyslu. Zde H. působil od 1954 jako technolog pro plasty; od 1958 vedl skupinu technického rozvoje pro plasty a pryskyřice, k níž později byla přiřazena výroba kaučuku a gumárenství. 1960 byl vybrán do funkce zástupce ředitele Ústavu makromolekulární chemie (ÚMCH) ČSAV v Praze, kde vynikl při navazování zahraničních styků a při zavádění výsledků výzkumu do praxe. Spolupracoval s Francouzi, s Akademií věd SSSR a s akademiemi věd ostatních socialistických států. U vědeckých výsledků měl H. zásluhu buď na podání patentové přihlášky, nebo na jejich uplatnění v praxi. Pomáhal Otto Wichterlovi v licenčních záležitostech a při zavádění výroby kontaktních čoček v Československu. Na počátku osmdesátých let vedl v ÚMCH útvar realizace výsledků výzkumu.
Byl členem Československé vědecko-technické společnosti (ČSVTS), v níž předsedal komisi pro plasty a pryže a zahraniční komisi. Dále byl předsedou Stálé normalizační komise pro plasty při Úřadu pro normalizaci a měření. Člen odborných skupin, redakčních rad (např. časopisů Chemický průmysl a Plasty a kaučuk), spoluautor učebnic chemie. Obdržel Řád práce (1969), pamětní medaili pardubické VŠCHT a zlatý odznak Státního nakladatelství technické literatury. 1984 odešel do penze.
Vojtěch Szajkó
Dílo
výběr: Nové plastické hmoty zaváděné v ČSR. Technicko-ekonomická studie, 1958.
Literatura
- K jubileu ing. J. H., in: Chemický průmysl 31, 1981, č. 6, příloha Chemie a lidé 6, s. 1–2
- nekrolog: B. S., Ing. J. H. (1921–1984), in: Chemický průmysl 35, 1985, č. 2, příloha Chemie a lidé 2, s. 1–3
- https://www.upce.cz/univerzita/historie/kdo.html (stav k 17. 9. 2021)
- https://cs.isabart.org/person/57117 (stav k 17. 9. 2021).
Reference
