HORNÍK-Lánský František 1889–1955
| František HORNÍK-Lánský | |
| |
| Datum narození | 2. 3. 1889 |
|---|---|
| Místo narození | Čáslav |
| Datum úmrtí | 11. 1. 1955 |
| Místo úmrtí | Lány (u Kladna) |
| Povolání | Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 82. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/76885 |
HORNÍK-Lánský, František, * 2. 3. 1889 Čáslav, † 11. 1. 1955 Lány (u Kladna), malíř, grafik, ilustrátor
Nejstarší ze čtyř dětí šikovatele zeměbrany Františka H. (* 1859) a jeho ženy Marie, roz. Kučerové (* 1868). Od 1905 žila rodina v Praze. H. absolvoval 1907 odbornou školu malířskou, kde na něho působili Josef Hampejs a Václav Eduard Haspekl. 1907–09 byl zaměstnán jako malíř porcelánu, od 1909 navštěvoval na AVU přípravku Bohumíra Roubalíka a od 1910 studoval v ateliéru Vlaha Bukovace, s jehož doporučením podnikl 1911 studijní cestu do Dalmácie a 1914 do Dubrovníku. 1912/13 se na oddělení berlínské polytechniky v Karlshorstu věnoval studiu malby zvířat. Studia nedokončil a na podzim 1914 narukoval k vojsku, ze zdravotních důvodů však nebyl odvelen na frontu. Po převratu 1918 se s manželkou Adélou, roz. Tuscanyovou, usadil v Lánech. I když se v období cest na Balkán věnoval figurálním námětům v krajině (Dubrovnický trh), v Čechách zaměřil pozornost na malbu zvířat, zejména koní, vysoké zvěře a loveckých motivů včetně zátiší. V olejomalbě se nezbavil závislosti na svém předchůdci a vzoru Ludvíku Vacátkovi, seznámil se také s malbou koní u Quida Mánesa. Jeho malba byla akademická, obsahovala žánrové prvky a míjela se s moderním uměleckým výrazem. Nejznámější zůstaly velkoformátové obrazy Žižka na stráži (1924) a Prezident Masaryk na koni Hektorovi v lánském parku (1930). Zvířecí kompozice vystavoval na obou mezinárodních loveckých výstavách v Brně a Berlíně. Jako pohotový kreslíř H. ilustroval desítky titulů dobrodružné a cestopisné literatury (méně často umělecké beletrie, např. Zolových románů). Přispíval do Humoristických listů, Meggendorfer Blätter, Srpské ročnice aj. Zabýval se užitou grafikou, například exlibris a plakáty pro Sokol. Po osvobození obdržel medaili za účast v odboji. Datum úmrtí se v literatuře liší (1. 1., 10. 1.).
Martin Kučera
Literatura
- Toman 1, s. 372
- SČSVU 3, s. 265
- V. Prokop, Ilustrátoři dobrodružství, 2017, s. 132–147
- https://cs.isabart.org/person/24496 (stav k 7. 9. 2022)
- cs.wikipedia.org (se soupisem knižních ilustrací, stav k 7. 9. 2022).
Prameny
SOA, Praha, sbírka matrik, řkt. f. ú. Čáslav, matrika nar. (1885–1891), sign. 16, fol. 253
- NA, Praha, f. Policejní ředitelství I., konskripce (1850 až 1914), kart. 197, obr. 357.
Reference
