HLOUŠKOVÁ Marie 1895–1940

	Marie HLOUŠKOVÁ
Datum narození	2. 1. 1895
Místo narození	Čáslav
Datum úmrtí	29. 6. 1940
Místo úmrtí	Brno
Povolání	Hudební interpret‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 25, Praha 2022, s. 679. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/77019

HLOUŠKOVÁ, Marie, * 2. 1. 1895 Čáslav, † 29. 6. 1940 Brno, pěvkyně, pedagožka

Zpěv studovala soukromě u Marie Nedbalové a Egona Fuchse v Praze. Tam během první světové války začala vystupovat jako koncertní pěvkyně. 1920–22 byla angažována do Slovenského národního divadla v Bratislavě, kde rovněž vyučovala zpěv na Hudební a dramatické akademii. 1922 působila krátce u Nového německého divadla v Praze. 1923 trvale zakotvila v Národním divadle v Brně, jehož sólistkou byla do 1935, kdy ukončila pěveckou kariéru. Ztvárnila role českého a světového altového repertoáru (Martinka, Bedřich Smetana: Hubička; Panna Roza, týž: Tajemství; Ludmila, týž: Prodaná nevěsta; Ježibaba, Antonín Dvořák: Čert a Káča; Vlasta, Zdeněk Fibich: Šárka; La Morte, Ervín Schulhoff: Plameny; Kateřina Ivanovna, Otakar Jeremiáš: Bratři Karamazovi; Kmotřička Smrt, Rudolf Karel: Smrt kmotřička; Matka Boží, Bohuslav Martinů: Hry o Marii; Amneris, Giuseppe Verdi: Aida; týž: Azucena, Trubadúr; Ortruda, Richard Wagner: Lohengrin; Fricka, týž: Valkýra; Marfa, Modest Petrovič Musorgskij: Chovanština; Marina, týž: Boris Godunov; Carmen, Georges Bizet: Carmen; Dalila, Camille Saint-Saëns: Samson a Dalila; Larina, Petr Iljič Čajkovskij: Evžen Oněgin; Klytaimnestra, Richard Strauss: Elektra; Herodias, týž: Salome ad.). Kritika oceňovala hebký a výrazově bohatý hluboký alt a schopnost promyšlené, oduševnělé interpretace.

Vedle operního angažmá vystupovala na abonentních koncertech divadla a zvláště Filharmonického spolku Beseda brněnská. Zpívala např. v premiérách Glagolské mše Leoše Janáčka (1927), oratoria Svatý Václav Josefa Bohuslava Foerstera (1930), symfonického dramatu Námořník Mikuláš Viléma Petrželky (1930), oratoria Lví srdce Jaroslava Kvapila (1931). Do jejího repertoáru náležely též Matoušovy pašije a Vánoční oratorium Johanna Sebastiana Bacha, Juda Makabejský Georga Friedricha Händela, Requiem Wolfganga Amadea Mozarta, Missa solemnis Ludwiga van Beethovena, Stabat Mater a Requiem Antonína Dvořáka, oratorium Blahoslavenství Césara Francka, Písně z Gurre Arnolda Schönberga, Písně o mrtvých dětech Gustava Mahlera aj. Jako aktivní členka Klubu moravských skladatelů interpretovala na klubových koncertech některé soudobé vokální novinky a 1925 spoluúčinkovala při brněnském koncertu maďarského skladatele Bély Bartóka. Po ukončení operní kariéry se věnovala soukromé výuce. Jejími žáky byli mj. Jaroslav Hromádka, Růžena Hořáková a Josef Válka. Byla pohřbena na brněnském Ústředním hřbitově.

Ondřej Pivoda

Literatura

Pazdírek 1, s. 398
HS 1, s. 445
-k. [= G. Černušák], M. H. zemřela, in: Lidové noviny 30. 6. 1940, s. 9
L. Kundera, Zemřela M. H., in: Moravská orlice 2. 7. 1940, s. 3
J. R. [= J. Racek], In memoriam M. H., in: Národní politika 3. 7. 1940 (moravská příloha)
[L. Firkušný], Za M. H., in: Národní listy 10. 7. 1940, s. 3
šf [= týž], Za M. H., in: Divadelní list Zemského divadla v Brně 14. 8. 1940, s. 7–8
Postavy brněnského jeviště 1, E. Dufková – B. Srba (eds.), 1984, s. 89–90
V. Věžník, Zpívali v Brně II. Kronika české opery v Brně, 2014, s. 362–363
http://encyklopedie.brna.cz (stav k 24. 3. 2021)
http://www.ndbrno.cz/o-divadle/online-archiv (stav k 24. 3. 2021).

Reference