HOPFNER Friedrich 1881–1949
| Friedrich HOPFNER | |
 | |
| Datum narození | 28. 10. 1881 |
|---|---|
| Místo narození | Trutnov |
| Datum úmrtí | 5. 9. 1949 |
| Místo úmrtí | Hintersteiner See (Tyrolsko, Rakousko) |
| Povolání |
Astronom nebo astrolog Geodet nebo kartograf |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 26, Praha 2023, s. 26-27. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/77924 |
HOPFNER, Friedrich, * 28. 10. 1881 Trutnov, † 5. 9. 1949 Hintersteiner See (Tyrolsko, Rakousko), geodet, geofyzik, planetolog
Syn ředitele reálky Friedricha H. a Anny, roz. Tupetzové, bratr filologa Theodora H. (1886–1946). Po maturitě na smíchovském gymnáziu (dnes Praha) studoval od 1899 matematiku, fyziku a astronomii na univerzitách v Praze a Mnichově. Na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze obhájil práci o rozložení teplot na zemském povrchu (Dr. Phil. 1905). Krátce působil v pražské hvězdárně a v meteorologických ústavech v Berlíně, Innsbrucku a Vídni. 1908–12 pracoval v námořní observatoři v Terstu, poté v geodetických institucích ve Vídni. Za první světové války sloužil u vojenské meteorologické služby, především na italské frontě (řeka Soča). 1921 se stal šéfastronomem v rakouském Spolkovém úřadu pro metrologii a zeměměřictví (Bundesamt für Eich- und Vermessungswesen) ve Vídni. 1936 byl po Richardu Schumannovi jmenován řádným profesorem vyšší geodézie a sférické astronomie na
Technické vysoké škole ve Vídni. 1938 po anšlusu Rakouska byl penzionován, odmítl spolupracovat s nacisty a stáhl se do ústraní. Do aktivní služby se vrátil po druhé světové válce. Na matematicko-fyzikální fakultě vídeňské techniky zastával 1945/46 úřad děkana a 1948/49 rektora školy.
Zpočátku se zabýval meteorologií a astronomií. Při výpočtech drah planetek vycházel z četných pozorování staršího kolegy, opavského rodáka Johanna Palisy. Později se věnoval studiu slunečního záření ve vztahu k planetě Zemi. Působení v Terstu ho přivedlo k výzkumu přílivu a odlivu. Podílel se na upřesnění astronomických základů rakouské geodetické sítě, jejíž výšky jsou odvozeny od mořské hladiny v terstském přístavu. Ve dvacátých a třicátých letech studoval vztah mezi tvarem Země, jejím zploštěním a rozložením hmot v zemském tělese. Napsal několik učebnic. Byl členem Rakouské akademie věd (od 1945) a řady vědeckých společností, členem korespondentem Německé akademie věd v Praze (Deutsche Akademie der Wissenschaften in Prag). 1931 získal titul dvorního rady. 1908 se oženil s Anny, roz. Wilhelmovou, s níž měl dceru. Zemřel tragicky při lodní nehodě. Rakouská geodetická komise uděluje čestnou Medaili F. H., od 1971 nese jeho jméno ulice Hopfnerweg ve Vídni-Simmeringu.
Jiří Martínek
Dílo
výběr: Untersuchungen über die Bestrahlung der Erde durch die Sonne mit Berücksichtigung der Absorption der Wärmestrahlen durch die atmosphärische Luft nach dem Lambert’schen Gesetz, in: Über das Vorkommen der seltenen Erden auf der Sonne, G. Hofbauer (ed.), Wien 1907, s. 167–234; Die Figur der Erde, tamtéž 1927; Physikalische Geodäsie, Leipzig 1933; Grundlagen der Höheren Geodäsie, Wien 1949.
Literatura
- ÖBL 2, s. 415
- NDB 9, s. 612–613 (s další literaturou)
- BL 1, s. 678
- Czeike 3, s. 263
- MSA 96, Folge 7–9, 1989, s. 23
- A. Defant, F. H., in: Almanach ÖAW 100, 1950, s. 328–333 (foto)
- Společnost pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách 1891–1945, A. Míšková – M. Neumüller (eds.), 1994, s. 182.
Prameny
Archiv UK, Praha, Matriky Německé univerzity v Praze, inv. č. 3, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze / Německé univerzity v Praze (1904–1924), s. 7.
Reference