HESS Hermann 1897–1948
| Hermann HESS | |
| |
| Datum narození | 15. 2. 1897 |
|---|---|
| Místo narození | Vrbno pod Pradědem |
| Datum úmrtí | 8. 10. 1948 |
| Místo úmrtí | Valdice (u Jičína) |
| Povolání | Redaktor nebo žurnalista |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 564–565. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/78156 |
HESS, Hermann, * 15. 2. 1897 Vrbno pod Pradědem, † 8. 10. 1948 Valdice (u Jičína), žurnalista, spisovatel
Syn dělníka Hermanna H. a jeho ženy Berty, roz. Klanerové. Vystudoval německé reálné gymnázium v Bruntále. Před první světovou válkou pracoval na obecním úřadě ve Vrbně pod Pradědem jako pomocný úředník, současně se snažil prosadit jako spisovatel. 1915 sloužil u 15. pěšího pluku v Opavě. V prosinci 1918 uprchl do Německa, kde se angažoval v záškodnické činnosti proti ČSR. Přispíval do časopisu Sudetenländische Mitteilungen a německých novin Schlesische Zeitung, Oberschlesische Zeitung a Neisser Tagblatt. Své texty zasílal také do německého tisku v ČSR (např. Deutsche Volkszeitung für das Kuhländchen a Mährisch-Schlesische Presse). 1920 se přestěhoval do Frýdku, kde od 1921 zastával funkci tajemníka Německé nacionální strany (Deutsche Nationalpartei – DNP) a odpovědného redaktora listu Deutsche Volkswehr. Po vyhlášení částečné mobilizace československé armády v říjnu 1921 odjel H. do Horního Slezska organizovat vojenské jednotky, jež měly vpadnout do ČSR. 1918–38 byl šestkrát soudně trestán za protistátní činnost. 1925 se oženil s Bertou, roz. Lehnertovou. Dcera Inge, provd. Zolleová, žila po druhé světové válce v Rakousku.
Napsal román na pokračování Geknechtetes Volk (Porobený národ) v národnostně nesnášenlivém duchu. 1925–33 redigoval v Moravské Ostravě radikální německé listy Deutsche Volkswehr, Oderberger Zeitung, Teschner Anzeiger a Wagstädter Bezirkszeitung, v říjnu 1933 úředně zastavené. 1935 začal vydávat Deutsche Beskiden Zeitung, tiskový orgán Sudetoněmecké strany (Sudetendeutsche Partei – SdP) v Českém Těšíně. Spolupracoval na vydávání periodika Volkswart, 1937–38 vydával ve Frýdku Troppauer Zeitung a Neue Troppauer Zeitung. Československá vojenská rozvědka vedla H. na seznamu osob podezřelých ze spolupráce s některou německou zpravodajskou službou (Sicherheitsdienst – SD, gestapo, Abwehr). 1938 vstoupil do NSDAP, od října byl redaktorem listu Sudetendeutsches Tagblatt v Krnově a po vstupu německých vojsk do Moravské Ostravy v březnu 1939 se stal redaktorem deníku Morgenzeitung (během druhé světové války Mährisch-schlesische Landeszeitung). 1943 byl jmenován zastupujícím šéfredaktorem deníku a navržen k vyznamenání válečným křížem.
V červnu 1945 byl zatčen a 1946 jej lidový soud v Ostravě odsoudil k dvaceti letům vězení za zločin proti státu podle tzv. velkého retribučního dekretu. Zemřel ve valdické věznici.
Michael Rataj
Literatura
- BL 1, s. 617
- Slezsko, Supplementum 3, s. 59–60 (se soupisem díla a literatury)
- M. Rataj, Německá žurnalistika a opavští Němci v ČSR, 2016, s. 423–426 (se soupisem pramenů a literatury).
Prameny
- NA, Praha, fond Správa Sboru nápravné výchovy, osobní spis.
