ČAPEK Jindřich 1876–1927
| Jindřich ČAPEK | |
| Datum narození | 15. 10. 1876 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Datum úmrtí | 21. 7. 1927 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
Voják nebo partyzán Sochař nebo medailér |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 523–524. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/79257 |
ČAPEK, Jindřich, * 15. 10. 1876 Praha, † 21. 7. 1927 Praha, sochař, restaurátor, účastník 1. odboje
Byl synem akademického sochaře Jindřicha Č. (1837–1895), autora portrétních a sakrálních plastik. 1890–97 studoval Č. na Uměleckoprůmyslové škole v ateliéru Stanislava Suchardy a Celdy Kloučka. Mistrovský rok absolvoval 1898/99 na AVU u Josefa Václava Myslbeka. Zprvu se věnoval ornamentální a dekorativní plastice, brzy se začal teoreticky i prakticky zabývat restaurováním soch, štukové výzdoby budov a sgrafit. Mimo jiné zachránil sgrafitovou výzdobu zámku v Nelahozevsi, v Míčovně na Pražském hradě a domu Minuta na Staroměstském náměstí. Na 2. sjezdu ochránců památek (1913) přednesl ve své době ojedinělý referát o ochraně štuků a sgrafit. Politicky byl organizován v mladočeské straně. Náležel k mladšímu křídlu státoprávních radikálů, blízkých Aloisu Rašínovi. Po zatčení Karla Kramáře v květnu 1915 se napojil na okruh generálního tajemníka strany Františka Síse a vstoupil do ilegální odbojové sítě Maffie. Na podzim 1915 kontaktoval ze Sísovy iniciativy Jana Dvořáčka, přiděleného do zbrojovky v rakouském Wöllersdorfu. Od něho přebíral aktuální informace o zbrojní výrobě v monarchii a na stanici v Moravské Ostravě je předával dalšímu členovi skupiny (malíři Ferdinandu Engelmüllerovi), který je vozil do Sísova pražského sekretariátu. Až do konce války byl kurýrem pro vnitroodbojový styk. Opatřoval vojenské zpravodajství o pohybu armád, válečném průmyslu a zásobování uhlím. V létě 1918 byl pověřen zastupovat F. Síse v sekci vojenské Maffie, vedené Jaroslavem Rošickým. S Rošickým, Sísem a Josefem Scheinerem vytvořil užší štáb přípravy vojenského zajištění převzetí moci. 1918–22 působil jako restaurátor ministerstva školství a národní osvěty, 1922–27 stavebního odboru ministerstva veřejných prací.
Martin Kučera
Literatura
- F. Sís, Kapitolky z činnosti Maffie (seriál fejetonů), in: Národní listy 27. 9. 1929–10. 7. 1930
- J. Rošický, Rakouský orel padá, 1933, passim
- M. Paulová, Tajný výbor (Maffie) a spolupráce s Jihoslovany v letech 1916–1918, 1969, s. 122n.
- K. Čapek, Mistr svého řemesla (nekrolog přetištěn z Lidových novin), in: O umění a kultuře 3, 1986, s. 98n.
- ISN 4, s. 120
- KSN 2, s. 426
- OSND 1/2, s. 1003
- J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, s. 20
- NEČVUD, s. 148n.
Prameny
- ANM Praha, rukopis válečných vzpomínek J. Dvořáčka, fond Maffie.
Reference