FOLL Dobroslav 1922–1981

	Dobroslav FOLL
	Portrét ; Naslouchadla, 1966 (Galerie hlavního města Prahy) ;
Datum narození	15. 7. 1922
Místo narození	Svítkov (dnes Pardubice)
Datum úmrtí	28. 7. 1981
Místo úmrtí	Lhota (u Staré Boleslavi)
Povolání	Sochař nebo medailér‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 293–294. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/81369

FOLL, Dobroslav, * 15. 7. 1922 Svítkov (dnes Pardubice), † 28. 7. 1981 Lhota (u Staré Boleslavi), malíř, grafik, ilustrátor

Pocházel z rodiny majitele mlýna. Maturoval 1942 na reálce v Pardubicích a byl přijat na Státní grafickou školu v Praze, 1943–45 totálně nasazen v Německu. Po válce jako příslušník levicové inteligence studoval v ateliéru monumentální malby profesora Josefa Nováka na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, absolvoval 1949. Začínal jako krajinář vycházející z tradice realismu, fauvismu a civilismu, od počátku byl zaujat tematikou města a technické civilizace. Zprvu se živil jako ilustrátor učebnic, knih pro děti a mládež, vědecko-fantastické a technické literatury, přispíval do novin a časopisů, 1949–52 byl výtvarným redaktorem Státního nakladatelství dětské knihy, 1952–53 Státního pedagogického nakladatelství, 1953–55 nakladatelství Svět sovětů. Od 1955 byl výtvarníkem ve svobodném povolání, k jeho ilustrační tvorbě přibyl grafický design, kreslený humor, kresba a grafika (včetně plakátové). 1959 se spolužáky Zdeňkem Mlčochem, Teodorem Rotreklem a Františkem Skálou st. uspořádal první výstavu v galerii Československý spisovatel. Na ní F. představil především obrazy s námětem letectví a aviatiky. Výstava byla podnětem ke vzniku tvůrčí skupiny Radar (1960), v níž se sešli malíři mladší generace s výtvarníky bývalé Skupiny 42 Františkem Grossem, Františkem Hudečkem a Ladislavem Zívrem. Společně vyznávali zájem o techniku, kosmonautiku, nové komunikační, reprodukční prostředky. Skupina pořádala každoroční výstavy – některé i v zahraničí (např. 1964 v USA) – až do svého zrušení 1969. Pro F. bylo charakteristické uplatňování prvků humoru a grotesky. Na chalupě ve Lhotě (u Staré Boleslavi) pořádal večery happeningů. Kromě obrazů začal vytvářet i objekty a mobilní objekty, v nichž anticipoval neodadaismus. V polovině šedesátých let se přiblížil prostřednictvím malby sestavované z maximálně zjednodušených dílčích elementů, vznášejících se po celé ploše obrazu, k abstrakci. Kolem 1968 dospěl k osobité variantě miróovské abstrakce, z obrazu zmizel konkrétní obsah a zůstaly nápaditě pojednané nespojité předměty, jen vzdáleně upomínající na inspiraci světem techniky. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 se F. vrátil k figurativní tvorbě. V obraze Agrese (1971) přímo vyjádřil otřesný fakt okupace země cizí mocností. Postupně u něho začala převažovat tendence hyperrealistické malby (fotorealismus) podobně jako u T. Pištěka a B. Dlouhého. Obrazy nabývaly filozofické dimenze (Cesta ke svobodě, 1975), malíř se věnoval vyprázdnění prostoru nebo intimní portrétní tvorbě, chápané jako obraz v obraze a inspirované italskou renesancí. Od 1970 pracoval s F. Skálou st. na monumentálních úkolech např. pro Vojenský projektový ústav, stal se spoluautorem řady interiérových a exteriérových realizací v Československu.

Od 1948 byl ženatý s Jindřiškou Follovou, s níž měl dvě děti: syn Jan F. (* 1951) je televizním dramaturgem, teoretikem a kritikem. Snacha Ivana Follová (* 1955) je oděvní výtvarnicí.

Literatura

Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 198
SČSVU 2, s. 275 V. Formánek, Radar. Anatomie tvůrčí skupiny, 1971, passim
K. Tučková, Ohlédnutí za dílem D. F., 2008
http://abart-full.artarchiv.cz (stav k 11. 11. 2014, se soupisem výstav a další literaturou). Martin Kučera

Reference