HARTMANN z Klarštejna Jan Prokop 1760–1850
| Jan Prokop HARTMANN z Klarštejna | |
| Datum narození | 21. 12. 1760 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Datum úmrtí | 2. 4. 1850 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
Odborník rostlinné výroby Odborník živočišné výroby Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ Významný představitel obecní správy |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 268. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/82919 |
.png)
HARTMANN z Klarštejna, Jan Prokop (též Klarstein, Johann Prokop), * 21. 12. 1760 Praha, † 2. 4. 1850 Praha, státní úředník, zemědělský odborník
Původem německý rod se usadil v Čechách v době třicetileté války, 1630 byl povýšen do rytířského, 1658 do panského a 1702 do hraběcího stavu. Členové rodu se uplatnili jako vysocí státní úředníci. H. byl synem Jana Josefa Filipa H. (1734–1767), c. k. komořího a přísedícího zemského soudu v Praze, a Marie Anny, roz. Kolovrat-Krakovské (1742–1808). Vysoké úřady zastával i H., který byl postupně komořím, tajným radou, dvorním radou, od 1806 pražským policejním ředitelem, od 1813 administrátorem komorních statků a 1831–32 nejvyšším maršálkem Království českého. Vlastnil majetky na Prácheňsku, Berounsku a Čáslavsku.
Zájem o přírodní vědy a zemědělství ho přivedl ke členství a předsednictví v Pomologické společnosti a ve VHS, jejímž byl od 1793 dopisujícím a od 1799 řádným členem a kterou čtyřicet let pravidelně obesílal zprávami a pojednáními o hospodaření. Psal o hnojení popelem, vápnem, sádrou či rybničním bahnem, pětiletých výsledcích pěstování pšenice v podhorské oblasti, o reluici potažných robot ad. Patřil do okruhu šlechticů – zemských patriotů, kteří spolupracovali s Kašparem ze Šternberka v době založení Národního muzea; 1818 stal se členem jeho přípravného výboru a do přírodovědných sbírek přispěl velkorysými dary.
Byl dvakrát ženatý, 1782 se oženil s Viktorií, roz. Kounicovou (1751–1796), manželé měli pět dětí; podruhé se oženil s Aloisií, roz. Saint Julien-Walsee (1763–1862).
Marie Makariusová
Literatura
- Wurzbach 8, s. 18
- OSN 10, s. 924
- J. Hanuš, Národní museum a naše obrození 1–2, 1921, 1923, rejstřík, s. 128 (portrét)
- Státní ústřední archiv Praha. Průvodce po archivních fondech 2, 1955, s. 112
- M. Volf, Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v Království českém, 1967, s. 50–51
- I. Klášterský et al., Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 88
- MSB 1, s. 197
- J. Hanzalová, Soupis osobních pozůstalostí a rodinných archivů v České republice, 1995, s. 171
- J. Halada, Lexikon české šlechty, 1999, s. 183–184.
Prameny
- NA, Praha, rodinný archiv z let 1784–1849 (1 karton)
- fond VHS (zprávy o hospodaření z let 1798–1838)
- AHMP, Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), karton 82, č. 231
- NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 161, obr. 356.
Reference