ČAPEK Alois 1873–1952

	Alois ČAPEK
	;
Datum narození	10. 2. 1873
Místo narození	Týniště nad Orlicí
Datum úmrtí	24. 6. 1952
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Historik‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 518. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/76914

ČAPEK, Alois, * 10. 2. 1873 Týniště nad Orlicí, † 24. 6. 1952 Praha, technik, historik

Dětství prožil v rodišti, tam vychodil i obecnou školu. 1891 maturoval na reálce v Hradci Králové a pokračoval ve studiích strojírenství a slaboproudé elektrotechniky v Praze na české technice a poté ve Vídni, kterou také absolvoval. Nastoupil jako adjunkt poštovního ředitelství v Černovicích v Bukovině, kde postavil první telefonní ústřednu. Následovaly ústředny v Praze v Jindřišské ulici, ve Lvově a na vídeňském předměstí. Č. patřil k průkopníkům slaboproudé elektrotechniky v monarchii. Poté odešel do Antverp k firmě Bell Telephone, která v té době byla součástí amerického koncernu Western Electric Company, 1903 u ní nastoupil v Chicagu. Během amerického pobytu spolupracoval i s T. A. Edisonem. Po vzniku samostatného Československa se s rodinou vrátil do vlasti a tři roky vedl nově vzniklou státní továrnu na telegrafy a telefony Telegrafie, poté se stal ředitelem evropské pobočky americké firmy International Standard Electric Co., která vybudovala telefonní ústředny téměř ve všech hlavních městech Evropy. 1932 odešel do výslužby a žil v Praze. Amatérsky se začal věnovat historii, především rodného města. Dvacet let psal rozsáhlé Dějiny města Týniště nad Orlicí a obcí sousedních, které však vyšly až posmrtně (1971–74). Rodnému městu věnoval i četné drobnější články. Zájem o osobu týnišťského rodáka, evangelického pastora a politika Bismarckovy éry Františka Semeráka vyústil v Č. studii Bismarckova nabídka osamostatnění zemí českých za války 1866, která zůstala nevydána. Dodnes neztratila svou cenu Č. popularizační, ale na archivních pramenech založená práce Tabák v Čechách (1947), popisující nejen pěstování tabáku v rodném kraji, ale i snahy státu o monopolizaci tohoto odvětví. V Týništi inicioval Č. 23. 8. 1939 založení muzea, které od 1943 neslo jeho jméno a bylo v provozu až do 1981.

Michaela Havlová

Literatura

J. Zelenka, Dějiny Čapkova újezdního muzea v Týništi nad Orlicí, in: Sborníček Čapkova újezdního muzea, 1968, č. 1, s. 15n.
týž, O práci A. Č., in: tamtéž, 1970, č. 7, s. 2n.
týž, Rodáci z Týniště a okolí a lidé, jež zde působili, 1978, s. 2
M. Efmertová, Elektrotechnika v českých zemích a v Československu do poloviny 20. století, in: Studie k vývoji technických oborů, 1999, s. 22, 72
J. Telecký, Ze vzpomínek na ing. A. Č., in: Z pamětí města Týniště nad Orlicí a obcí sousedních, 1969, s. 61n.
Významné osobnosti okresu Rychnov nad Kněžnou, 2001 (2. vyd.), s. 45
Kutnar, s. 838
M. Havlová, Dějiny města Týniště nad Orlicí v regionální historiografii 20. století, bakalářská práce Fakulty humanitních studií, Univerzita Hradec Králové, 2006
táž, Ing. A. Č. a jeho kronika Týniště nad Orlicí, in: Orlické hory a Podorlicko, 2008, č. 14.

Prameny

SOkA Rychnov nad Kněžnou, rukopis Dějin města Týniště
Archiv města Týniště nad Orlicí, osobní pozůstalost a drobné fondy města Týniště nad Orlicí.

Reference