ČART Jiří 1708-?1778

	Jiří ČART
Datum narození	8. 4. 1708
Místo narození	Vysoká (dříve Hochtánov) u Havlíčkova Brodu
Datum úmrtí	po 1778
Místo úmrtí	asi Mannheim (Německo)
Povolání	Hudební skladatel‎; Hudební interpret‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 542. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/44515

ČART, Jiří (též CZART, TZARTH, ZARTH, Georg), * 8. 4. 1708 Vysoká (dříve Hochtánov) u Havlíčkova Brodu, † po 1778 asi Mannheim (Německo), hudební skladatel, houslista, flétnista

Narozen na panství hudbymilovného rodu Pachtů z Rájova. Přímé doklady o Č. vzdělání nejsou známy, dle Dlabače studoval v Havlíčkově Brodě, kde mohl být žákem Antonína Ignáce Stamice (nikoli jeho syna, skladatele Jana Antonína S., jak uvádí Dlabač). Působil v Praze a přibližně od 1725 ve Vídni, mj. v kapele hraběte Jana Jáchyma Pachty z Rájova. Ve Vídni měl rovněž studovat u dvorních hudebníků Johanna Antona Rosettera, Franze Josepha Timmera a flétnisty Biarelliho. 1729 spolu s Františkem Bendou a dalšími dvěma hudebníky uprchl ze služby ve Vídni přes Vratislav do Varšavy. Společně s Bendou se stal zaměstnancem starosty v polském Sochaczewu, později členem tzv. malé sasko-polské kapely a od 1733 kurfiřtské saské kapely v Drážďanech. Pravděpodobně již 1734 následoval Č. své kolegy Quantze a Bendu do kapely pruského korunního prince a pozdějšího krále Fridricha II., která působila postupně v Ruppinu, Rheinsbergu a po 1740 v Berlíně a Postupimi. Tam patřil k ceněným dvorním hudebníkům, 1750 vystupoval jako sólista Společnosti výkonných umělců (Musikübende Gesellschaft) a zřejmě 1753 vydal v Paříži tiskem sbírky flétnových a houslových sonát s continuem op. 1 a 2. Od 1758 byl Č. houslistou dvorního orchestru v Mannheimu s platem 800 zlatých, po přestěhování dvora do Mnichova zůstal v Mannheimu, kde byl v září 1778 penzionován, ale ještě do 1780 uváděn v dvorním kalendáři. Místo a datum Č. úmrtí není známo. Většina z nemnoha dochovaných Č. skladeb (jedná se pouze komorní hudbu) pochází zřejmě z doby jeho působení v Berlíně a nese znaky dobového galantního a citového stylu.

Václav Kapsa

Dílo

symfonie a koncerty (ztraceny), triové sonáty, sonáty pro flétnu a housle (po šesti pro každý nástroj) vydáno jako op. 1 a 2, Paříž asi 1753.

Literatura

Dlabač 1, s. 303
HS 1, s. 180
Vlastní životopis, jejž pro své děti a potomky roku 1763 napsal František Benda, královský pruský koncertní mistr, přeložil a vysvětlivkami opatřil J. Čeleda, 1939, passim
The Breitkopf Thematic Catalogue 1762–1787, B. S. Brook (ed.), New York 1966
F. Lorenz, Die Musikerfamilie Benda. Franz Benda und seine Nachkommen, Berlin 1967, passim
H. V. Hoch, Georg Czart. Geiger und Komponist aus Böhmen, in: Die Rheinsberger Hofkapelle von Friedrich II. Musiker auf dem Weg zum Berliner „Capell-Bedienten“, Rheinsberg 1995, s. 135n.
S. V. Klíma, Hudebník z Havlíčkobrodska J. Č. (1708–po 1778), in: Havlíčkobrodsko 15, 1999, s. 109n.
LDM 2, sl. 3016n.
Grove (2001) 27, s. 755
N. Schwindt, Geiger ohne Sonaten? Zur Gattung der Sonate für Violine mit Generalbass in Mannheim, in: Mannheim – Ein „Paradies der Tonkünstler“? Kongressbericht Mannheim, 1999 (ed. L. Finscher), Frankfurt am Main 2002, s. 183n.
MGG 17, sl. 1354n.

Reference