ČEJKA Josef 1886–1932

	Portrét ; Vtip z časopisu Švanda Dudák, 1926 ;
Datum narození	28. 6. 1886
Místo narození	Klatovy
Datum úmrtí	24. 3. 1932
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik‎
Významnost	D
Citace	Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 566–567. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/44623

ČEJKA, Josef, * 28. 6. 1886 Klatovy, † 24. 3. 1932 Praha, malíř, kreslíř, grafik

Po maturitě (1903) se věnoval soukromému studiu malířství, od 1906 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, školu nedokončil. Od 1909 se výtvarně vzdělával ve Vídni. Po studijním pobytu v Mnichově se věnoval krajinomalbě (především motivům z rodného Klatovska), malbami vyzdobil radniční síň v rodišti, kreslil podobizny a karikatury. Později se zabýval hlavně grafikou, knižními ilustracemi (spolupracoval zejména s časopisy Humoristické listy a Švanda dudák, ilustroval též řadu knih pro děti), plakáty a reklamními kresbami. Navrhoval také dřevěné hračky. Velký zájem projevoval o divadlo, po válce byl 1918–21 členem kabaretu Červená sedma, kde působil jako konferenciér a strhující vypravěč anekdot. Podobně jako řada dalších výtvarníků první poloviny 20. století se i Č. nadchl pro loutkové divadlo, v němž chtěl uplatnit jak své výtvarné předpoklady, tak herecké nadání. V listopadu 1929 otevřel v Radiopaláci na pražských Vinohradech maňáskovou scénu Škrholeum. Pro ni vytvořil originální jeviště s transparentními dekoracemi a řadu loutek a působil tam i jako jediný herecký interpret. Scéna však neměla dlouhého trvání, jeviště s loutkami skončilo posléze v Bělehradě, kde bylo za druhé světové války zničeno. Č. zemřel na mozkovou mrtvici. Den úmrtí je v literatuře uváděn i 25. 3., avšak podle nekrologů a pamětníků zemřel na Zelený čtvrtek, tedy 24. 3.

Alice Dubská

Literatura

rok., Malíř Č. zemřel, in: Venkov 27. 3. 1932
Za J. Č., in: Národní osvobození 27. 3. 1932
A. Birnbaumová – V. Černá, Opuštěná paleta, 1942, s. 62
B. Karen, Epizody, 1946, s. 256
OSND 1/2, s. 1023
Toman 1, s. 139
J. Červený, Červená sedma, 1959, s. 218n.
J. Malík, Úsměvy dřevěné Thálie, 1965, s. 76n., 254
V. V. Štech, V zamlženém zrcadle, 1967, s. 143n.
Knížák, s. 166n.

Reference