ČERNÍN z Chudenic Evžen Karel 1796–1868

	Evžen Karel ČERNÍN z Chudenic
	;
Datum narození	4. 11. 1796
Místo narození	Vídeň (Rakousko)
Datum úmrtí	11. 7. 1868
Místo úmrtí	Petrohrad u Podbořan
Povolání	Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu‎; Mecenáš div. umění‎
Významnost	C
Citace	Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 9–10. (podrobnější citace)
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/44809

ČERNÍN z Chudenic, Evžen Karel (též CZERNIN, Eugen Karl), * 4. 11. 1796 Vídeň (Rakousko), † 11. 7. 1868 Petrohrad u Podbořan, mecenáš, sběratel

Pocházel z významného českého šlechtického rodu, jehož historii lze sledovat už od 12. století. Byl jediným synem hraběte Jana Rudolfa Č. (1757–1845), milovníka a sběratele umění, který zastával i významné dvorské a zemské úřady. Č. se vzdělával převážně soukromě, z domácích učitelů ho nejvíce ovlivnil mineralog Zelenka. Působily na něj i mnohé zahraniční cesty, které podnikal zejména v mládí. Po vzoru otce podporoval české zájmy v jejich zemské podobě a měl pochopení i pro české národní požadavky. Sympatizoval také s osvícenskými myšlenkami a byly mu blízké filantropické snahy, což prokázal zřízením různých sociálních institucí na rodových statcích.

Patřil do okruhu české šlechty, která podporovala vznik Vlasteneckého (Národního) muzea v Praze. Byl členem Matice české a finančně jí přispíval. Významná byla jeho pomoc známým kulturním představitelům českého národa, zejména P. J. Šafaříkovi, který i Č. zásluhou nemusel opustit domov a hledat si existenci v cizině. Jako poučený amatér se Č. zabýval také historií a topografií Čech. Vedle šlechtických přátel, ke kterým patřili zejména František a Kašpar Šternberkové, se stýkal s J. Dobrovským, F. Palackým, J. G. Sommerem. Jeho hostem býval i J. W. Goethe. Blízký vztah k uvedeným osobnostem, zejména k J. Dobrovskému, dokládá i bohatá Č. korespondence. Pro tohoto významného slavistu zajišťoval i údaje potřebné pro jeho vědeckou práci. Ve vatikánské knihovně podle jeho pokynů např. hledal starou bohemikální literaturu, především z darů švédské královny Kristiny.

K zásluhám Č. o historickou vědu patřilo zřízení archivu v Jindřichově Hradci, ve kterém soustředil rodové archivy pánů z Hradce, Slavatů z Chlumu a Košumberka i vlastní černínské dokumenty. Rozsáhlou archeologickou sbírku uložil na zámku Petršpurk (Petrohrad). Do pozdního věku podporoval archeologický sbor Vlasteneckého muzea.

Od 1817, kdy převzal od otce správu panství a oženil se s hraběnkou Marií Terezií Orsini-Rosenbergovou, se věnoval také organizačním a řídícím povinnostem. Pečoval hlavně o rozvoj Jindřichova Hradce a okolí, dal mimo jiné vystavět kostel sv. Jakuba nad Nežárkou. Tam zřídil rodinnou hrobku, ve které byl pohřben. Měl sedm dětí, z nichž se dospělosti dožila jedna dcera a čtyři synové.

Pavla Vošahlíková

Literatura

OSN 6, s. 626n.
MSN 1, s. 999
Genealogisches Handbuch der gräflichen Häuser, Glücksburg / Ostsee 1952
Národní museum a naše obrození 1, 1921, 2, 1923, rejstřík
P. Mašek, Modrá krev, 1992, s. 53
J. Halada, Lexikon české šlechty, 1999, s. 117
K. F. Czernin, Kommentierte Stammreihe des Hauses Czernin von Chudenitz, Enzesfeld 2002
J. Arcimovičová, Černínové z Chudenic, pánové na Nedrahovicích, in: Sedlčanský kraj, 2004, č. 10, s. 5
www.novadomus.cz/czerninove.html.

Prameny

SOA Třeboň, Průvodce po archivních fondech 4, 1959
SOkA Jindřichův Hradec, rodinný archiv Č.

Reference