ČERNOHORSKÝ Jindra 1911–1988
| Jindra ČERNOHORSKÝ | |
| Datum narození | 15. 3. 1911 |
|---|---|
| Místo narození | Milevsko |
| Datum úmrtí | 26. 1. 1988 |
| Místo úmrtí | Písek |
| Povolání |
Spisovatel Redaktor nebo žurnalista |
| Významnost | D |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 13. (podrobnější citace) |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/44828 |
ČERNOHORSKÝ, Jindra, * 15. 3. 1911 Milevsko, † 26. 1. 1988 Písek, spisovatel, publicista
Pokřtěn byl jako Jindřich Č. Pocházel z rodiny drobného podnikatele. Na klasickém gymnáziu v Písku maturoval 1930, na Právnické fakultě Univerzity Karlovy promoval o pět let později (JUDr.). 1935–37 sloužil u vojenské justice, 1937–38 byl advokátním koncipientem v rodišti, 1938–53 tajemníkem města Písku, 1953–71 (kdy odešel do důchodu) vedoucím odboru pro vnitřní záležitosti na Okresním národním výboru v Písku. Jako důchodce úzce spolupracoval s píseckým muzeem a pořádal jeho literární archiv.
Básně začal uveřejňovat 1929 ve Studentském časopisu, ve třicátých letech spojil literární síly s gymnaziálním spolužákem Karlem Cvejnem, podílel se na jeho regionální levicové revui Jih a stal se členem Levé fronty, koncem války navázal kontakt s odbojem, 1945 vstoupil do KSČ. Spolu se Cvejnem vydal básnické sbírky Odjezdy (1932) a Slepec a včela (1933). Už v nich se jeho talent projevil jako nepůvodní, v milostné a zejména přírodní lyrice odvozený od Sovova impresionismu, cizí mu zůstaly avantgardní inspirace. Nejlepší sbírkou Mlčící země (1939) reagoval na mnichovské události obrazem baladické jihočeské krajiny. Ve sbírkách Písně o světle domova (1940), Básnická trilogie (1940) a Les (1940) nepřekročil hranice regionu ani tematicky, ani významově. Většího úspěchu dosáhl poslední básnickou knihou Píseň o mlčící zemi (1945), kde se vyslovil k osvobození. Č. byl zajímavým typem básníka- regionalisty, který po celý život reflektoval výlučně rodný kraj (pozdní výbor U nás na jihu, 1977). Dvěma svazky prózy (Mezi dvěma řekami, 1966, Neumlčení, 1969) se vrátil k okupaci. V sedmdesátých letech zpracovával dějiny dělnického hnutí na Písecku.
Martin Kučera
Literatura
Prameny
- Prácheňské muzeum Písek.
Reference