AŠKENAZY Ludvík 1921–1986

Ludvík AŠKENAZY
Narození	24. 2. 1921
Místo narození	Český Těšín
Úmrtí	18. 3. 1986
Místo úmrtí	Bolzano (Itálie)
Povolání	Spisovatel‎ Redaktor nebo žurnalista‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 132
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39680

AŠKENAZY, Ludvík, * 24. 2. 1921 Český Těšín, † 18. 3. 1986 Bolzano (Itálie), spisovatel, novinář

Narodil se v české židovské rodině v Českém Těšíně, ale dětství prožil v polské Stanislavi, kde absolvoval střední školu. Na univerzitě ve Lvově začal studovat slovanskou filologii a dějiny. Po přepadení SSSR Německem utíkal 1941 před německými vojsky na východ a dostal se až do Kazachstánu, kde v Berčeguru krátce učil. 1942 vstoupil do československé vojenské jednotky v SSSR, absolvoval důstojnickou školu v ukrajinské Sadaguře a poté působil jako styčný důstojník. Za účast v bojových akcích (v bitvě u Sokolova, při osvobozování Kyjeva aj.) obdržel sovětská i československá vyznamenání. S Rudou armádou došel v květnu 1945 až do Prahy, kde se brzy po skončení války seznámil s nejstarší dcerou spisovatele Heinricha Manna Leonií, s níž se později oženil. Po propuštění z armády pracoval řadu let jako reportér a zahraniční komentátor Československého rozhlasu. 1948 působil jako válečný zpravodaj v Izraeli, kde poznal Arnošta Lustiga, s nímž jej spojilo celoživotní přátelství. Do poloviny 50. let podnikl řadu cest (např. do NDR, Polska, USA, Indie, Japonska), které daly vzniknout četným reportážím. Od konce 50. let se zcela věnoval spisovatelské činnosti. Vynikal zejména jako autor textů pro děti a mládež, psal ovšem rovněž pro dospělé: kromě filmových námětů a scénářů mu úspěch přinesly divadelní a zejména rozhlasové hry. Za hru Bylo to na váš účet získal 1964 v Janově cenu Prix de Italia. Díky tomuto prestižnímu ocenění mohl navázat spolupráci s bavorským rozhlasem, který od poloviny 60. let uváděl překlady jeho her. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa emigroval i s rodinou do Mnichova. V exilu spolupracoval s německými rozhlasovými stanicemi; pro bavorský rozhlas napsal téměř sto pohádek. V 70. a na začátku 80. let patřil v Německu k nejznámějším autorům českého původu a prosadil se také jako scenárista. Jeho texty získaly řadu ocenění, mj. německou státní cenu za literaturu pro mládež 1977; některé z nich byly přeloženy do několika světových jazyků. Začátkem 80. let se odstěhoval do italského Bolzana, kde po těžké nemoci zemřel.

Patřil ke generaci přesvědčených komunistických literátů. Jeho tvorba začala politickou reportáží poplatnou dobovým představám o funkci literatury, se kterými se zpočátku plně ztotožňoval. Postupně však publicistický přístup spojil se svérázným uměleckým zpracováním a v jeho dílech se prosazovala základní orientace na obyčejného člověka a tolerantní humanismus. A. nebyl tvůrcem rozsáhlých literárních děl, vynikl jako mistr drobných útvarů (povídka, mikropovídka, pohádka) pro dospělé a zvláště pro děti. Čtenáře zaujaly především jeho prozaické etudy (Dětské etudy, 1955, Ukradený měsíc, 1956, Milenci z bedny, 1959, Vajíčko, 1963 ad.) a krátké moderní pohádky (Praštěné pohádky, 1965, Malá vánoční povídka, 1966, Cestopis s jezevčíkem, 1969 ad.). V tvorbě pro děti nalezl prostor pro uplatnění svého vypravěčského umění vyznačujícího se lyrizací děje, bohatou fabulační invencí, směsí laskavého humoru a jemné ironie. V jediném rozsáhlejším textu, pohádkovém románu Putování za švestkovou vůní aneb Pitrýsek (1959), vyvrcholilo jeho umění propojovat reálné a fantazijní motivy a dokonale vystihnout náladu melancholického snění. V období mnichovského exilu se A. často vracel k námětům dřívějších českých prací. Nejvýrazněji zaujal dvoudílným originálním převyprávěním světových pohádek Wo die Füchse Blockfl öte spielen (1976, Kde lišky hrají na zobcovou flétnu) a Wo die goldene Schildkröte tanzt (1977, Kde tančí zlatá želva).

D: úplná bibliografie in: SČS 1, s. 20.

L: D. Perstická, L. A. a ti druzí. Informace o umlčované a zamlčované literatuře, 1990, s. 10n.; J. Dvořák, Principy tvorby L. A., in: Impuls 1967, s. 333n.; A. Haman, Světla zastaveného času – doslov, 1992, s. 175n.; M. Jungmann, Etudy dětské a nedětské – doslov, 1963, s. 300n.; D. Šafaříková, L. A., in: Zlatý máj 1996, č. 1, s. 25n.; P. Lyčka, L. A., in: Duha 2001, č. 1, s. 8n.; SČS 1, s. 19n.

P: LA PNP Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vlastislav Lacina, Josef Boček