ADAMÍK Richard 1876–1950
Richard ADAMÍK | |
Narození | 4. 4. 1876 |
---|---|
Místo narození | Hranice na Moravě |
Úmrtí | Chyba: neplatný čas [[Kategorie: Úmrtí Chyba: neplatný čas]] |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | Lékaři |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 36-37 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/38820 |
ADAMÍK, Richard, * 4. 4. 1876 Hranice na Moravě, † 15. 8. 1950 (1952?) Praha, lékař-neurolog, psychiatr, odborný publicista
Pocházel z rodiny státního úředníka. Po maturitě na českém gymnáziu v Kroměříži 1893 studoval na lékařské fakultě české univerzity v Praze, kde 1899 promoval. Byl na stážích v Praze, na neurologických a psychiatrických klinikách ve Vídni a v Berlíně. 1902 se usadil na Královských Vinohradech (Praha) jako samostatný odborný lékař duševních a nervových chorob. Praxi provozoval až do sklonku života. Vystupoval jako neúnavný popularizátor medicíny, psychologie, eugeniky, hygieny a zvl. pohlavní morálky a moderního životního názoru. Přednášel, publikoval a popularizoval tyto otázky. Jako nadšený stoupenec T. G. Masaryka a R. W. Emersona propagoval mravní idealismus.
D: O nemocech duševních. Několik kapitol, 1901; Hygiena duševní práce, 1904; Život pohlavní a choroby nervové, 1904; Choroby duševní, jejich příčiny a jejich léčení, 1907; Vede náboženská nevěra k omrzelosti života?, 1908; O moderním názoru životním, 1909; Zdravé a churavé nervy, 1910; Síla vůle a životní energie, 1912 a 1922; O pověře v lékařství, 1915; Krise a bolesti dnešního manželství, 1920; Otázky života, 1923; Morálka manželství, 1923; Vůdčí reformační idee Masarykovy, 1927; Studentská otázka a studentské sebevraždy, in: Patologické charaktery, 1904; O náboženství a zbožnosti, jak soudí A. Sabatier, prof. protestantské fakulty v Paříži, in: Česká mysl 1901; Degenerace a regenerace ve společnosti lidské, tamtéž 1902; O citu životním a jeho poruchách, tamtéž 1906; Evoluční filosofie H. Spencera, in: Přehled 1906.
L: OSN 28, s. 9; AČL, s. 5; MSN 1, s. 20; Album representantů, s. 887; ISN 1, s. 37; OSND 1/1, s. 17; KSN 1, s. 42; SČF, s. 11.
Gustav Novotný