ALBRECHTOVÁ Sophie 1757–1840

Sophie ALBRECHTOVÁ
Narození	17. 11. 1757
Místo narození	Erfurt (Německo)
Úmrtí	16. 11. 1840
Místo úmrtí	Hamburk (Německo)
Povolání	Divadelní interpret nebo herec‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 56
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/78583

ALBRECHTOVÁ, Sophie (roz. Baumerová), * 17. 11. 1757 Erfurt (Německo), † 16. 11. 1840 Hamburk (Německo), herečka, spisovatelka

Pocházela z rodiny profesora lékařství. Po sňatku s lékařem a dramatikem J. F. Ernstem odešla 1776 do Revalu (dnes Tallin), kde začala publikovat básně. Po návratu do Německa nastoupila 1783 profesionální hereckou dráhu, a to ve Frankfurtu nad Mohanem, a vzápětí se představila na sesterské scéně v Mohuči. Prosadila se jako výrazně talentovaná osobnost kultivované inteligence. Zastávala obor prvních milovnic především v tragickém repertoáru. Osvědčovala se též jako schopná recitátorka. Její herectví oceňoval i F. Schiller, s nímž ji pojil přátelský vztah. Publikovala v jeho časopise Rheinische Thalia (1785 Mannheim), přispívala do literárního časopisu Musenalmanach, který 1785–90 vydávali J. W. Goethe, J. G. Herder, F. Hölderlin, A. W. Schlegel, F. Schiller a J. L. Tieck. 1785 byla angažována do tzv. druhé bondinské společnosti německých herců, kterou sestavil ředitel Dvorního divadla v Drážďanech P. Bondini pro pražské Nosticovo divadlo, jež si 1784 pronajal. Členem souboru se stal i její manžel, který tehdy údajně provozoval v Praze knihkupectví. A. hrála v dominantní německé složce činoherního provozu, na ojedinělých českých představeních se na rozdíl od manžela nepodílela. Patřila k předním silám pražské německé činohry, byla označována za její hvězdu a těšila se velké přízni publika. Po odchodu z Prahy setrvala u Bondiniho až do 1795. Deset let působení u Bondiniho bylo vrcholným obdobím její herecké kariéry. Obecenstvo ji obdivovalo jako herečku i jako velkou dámu, která oproti dobovým zvyklostem přišla k divadlu z vyšší společenské vrstvy. Později působila v Drážďanech, Hamburku a Altoně. Po manželově smrti 1814 žila jako soukromnice zprvu z výtěžku svých literárních prací, posléze ji nouze přinutila živit se jako pradlena a posluhovačka. Zemřela v bídě a zapomenutí v hamburské nemocnici.

D: Gedichte und Schauspiele, 3. sv., Erfurt 1781–1791; Aus den Poesien von S. A. (ed. Friedrich Clemens, Altona 1841).

L: O. Teuber, Geschichte des Prager Theaters 2, 1888, s. 173n.; L. Eisenberg, Biographisches Lexikon, 1903; ODS, s. 22; K. Witzel, Eine vergessene Freundin Schillers, München-Augsburger Abendzeitung, příl. Der Sammler, 90, 1921, č. 21; Kosch, s. 22; H. Kinderman, Th eatergeschichte Europas, 5, Salzburg 1965, s. 633.

Eva Šormová