ANČÍK Zdena 1900–1972
Zdena ANČÍK | |
Narození | 10. 1. 1900 |
---|---|
Místo narození | Kunovice u Uherského Hradiště |
Úmrtí | 17. 9. 1972 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
Spisovatel Nakladatel nebo vydavatel Redaktor nebo žurnalista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 83 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39288 |
ANČÍK, Zdena (vl. jm. Ančík, Zdeněk), * 10. 1. 1900 Kunovice (část obce Uherské Hradiště), † 17. 9. 1972 Praha, novinář, spisovatel
Pocházel z rodiny kovozemědělce. Vystudoval klasické gymnázium v Uherském Hradišti a 1918 ještě během studií narukoval do Brna. Po maturitě (1921) studoval psychologii a filozofii na Filozofické fakultě UK Praze (1922–27). Krátce učil na obchodní škole (1926–27), pracoval jako pomocný číšník ve studentské restauraci Strakovy akademie a jako redaktor. Patřil k okruhu levicových intelektuálů okolo časopisu Avantgarda, později se stýkal zejména s bohémskou společností spisovatele F. Sauera.
Již za studií přispíval do slovenské Pravdy, pak se stal žurnalistou z povolání v redakci satirického časopisu Trn (1926–31), listu Rudé právo (1928–29) a časopisu Avantgarda. V době bez stálého zaměstnání (1931–34) žil v trampské chatě na Sázavě a psal povídky, příležitostně přispíval do levicových periodik a spolupracoval s režisérem V. Wassermanem na filmových libretech. Později se přestěhoval na Moravu, 1934–37 pracoval v redakci brněnského deníku Moravské slovo a vykonával funkci jednatele brněnské pobočky Syndikátu československých novinářů. 1938 opět ztratil zaměstnání a odstěhoval se k bratrovi do Podunajských Biskupic u Bratislavy.
Za okupace navázal styky s odbojem, od října 1939 organizoval přechody politických uprchlíků přes slovensko-maďarské hranice. Sám odešel v únoru 1940 do Francie, kde se přihlásil do armády. Po porážce Francie přesídlil do Velké Británie a stal se redaktorem deníku československé armády Naše noviny (1941–45). Vedl jejich kulturní rubriku, psal reportáže a humoristické prózy. Podílel se i na vysílání Svobodné Evropy (1943–44), pak byl přidělen do Drtinovy kanceláře na ministerstvo zahraničí. 1945–56 působil na ministerstvu informací a podílel se mj. jako člen tzv. Akčního výboru Národní fronty na práci očistné komise Svazu československých novinářů a obnovil členství v KSČ. 1956–61 pracoval na Úřadu předsednictva vlády a krátce na ministerstvu kultury. Stále publikoval a 1946–51 se stal šéfredaktorem časopisu Dikobraz. Těžištěm A. tvůrčí činnosti byla žurnalistika. Širší ohlas měly jeho válečné povídky. 1953 se stal jedním z editorů Spisů J. Haška, jehož dílu se od té doby soustavně věnoval. Užíval pseudonym Jean Lafécouv.
D: Scvrk se nám cvrk a jiné povídky, Londýn 1944 – rozšířeno pod titulem Naši v Anglii, 1946; O životě Jaroslava Haška, 1953; LČL 1, s. 64 (kde další bibliografie).
L: LČL 1, s. 63n.; rp (R. Pytlík), Zemřel Z. A., in: ČL, 1973, s. 213n.
P: LA PNP Praha.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Petr Šámal