ANDREADIS Ivan 1924–1992

Ivan ANDREADIS
Narození	27. 3. 1924
Místo narození	Praha
Úmrtí	27. 10. 1992
Místo úmrtí	asi Praha
Povolání	Sportovec nebo činitel tělesné kultury‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 89
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39318

ANDREADIS, Ivan, * 27. 3. 1924 Praha, † 27. 10. 1992 asi Praha, stolní tenista, sportovní publicista

Stolnímu tenisu se začal věnovat už jako osmiletý. Hrál nejprve v YMCA a poté ve Spartě Praha, kde dorostence trénoval Vendelín Veselý. 1939 získal v patnácti letech první mistrovský titul mezi dospělými. Od té doby zvítězil dvaačtyřicetkrát na mistrovství republiky, z toho desetkrát ve dvouhře. Již 1937 hrál za ČSR na mezinárodním mistrovství Rakouska ve Vídni. V reprezentaci se mohl uplatnit až po okupaci, v jejímž závěru se jako dítě z česko-řecké smíšené rodiny octl v koncentračním táboře. 1947 poprvé reprezentoval na mistrovství světa v Paříži. Byl členem družstva, které zvítězilo v Poháru lady Swaytlingové (tříčlenná mužstva). Na mistrovstvích světa startoval do 1963 a podílel se na získání čtyř titulů v soutěži družstev (1947, 1948, 1950, 1951), čtyřikrát byl mistrem světa v pánské čtyřhře (1949 s Františkem Tokárem, 1951 s Bohumilem Váňou, 1955 a 1957 s Ladislavem Štípkem) a jednou ve smíšené čtyřhře (1954 s Maďarkou Gizellou Farkasovou). Mimoto získal na světových šampionátech dalších osmnáct stříbrných a bronzových medailí (na mistrovství světa 1950, 1951 a 1953 byl druhý ve dvouhře). Odborníci ho charakterizovali jako jednoho z nejtechničtějších hráčů, ale zároveň upozorňovali na přílišný stereotyp jeho hry (uplatňoval v pozdějších letech oblíbený topspinový úder), který mu bránil v získání světových prvenství v soutěži jednotlivců. Ještě v době aktivní hráčské činnosti trénoval švédské a indické hráče. Po dva roky (1962–63) vedl trenérské kursy v Indii a provázel jako trenér československé reprezentační družstvo žen (1965–71). 1965 nastoupil jako redaktor do deníku Československý sport, kde sledoval a komentoval kopanou a od 1975 vedl její rubriku. 1985 odešel do důchodu.

D: Třemi světadíly, 1959; Škola stolního tenisu, 1967 (s H. Pivcem).

Miloslav Martínek