AUDY Oldřich 1911–1995
| Oldřich AUDY | |
 | |
| Narození | 16. 4. 1911 |
|---|---|
| Místo narození | Žebětín (Brno) |
| Úmrtí | 17. 10. 1995 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
Spisovatel Literární historik, kritik nebo teoretik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 133 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39693 |
AUDY, Oldřich, * 16. 4. 1911 Žebětín (Brno), † 17. 10. 1995 Brno, pedagog, spisovatel, literární teoretik
Pocházel z rodiny zedníka a sám se zedníkem vyučil. 1928 vstoupil na učitelský ústav v Brně. Po absolvování učil na obecných školách v Tovačově a v Hrabyni u Opavy. 1934–45 působil na měšťanských školách v Brně a při zaměstnání začal studovat na brněnské filozofické fakultě češtinu a filozofii. Od 1931 byl činný v literární sekci Levé fronty a ve Volném pedagogickém sdružení v Brně. Po 2. světové válce pokračoval v externím studiu češtiny, dějepisu a občanské výchovy na pedagogické fakultě v Brně. Zároveň pracoval v brněnské pobočce Výzkumného ústavu pedagogického. 1954 přešel na pedagogickou fakultu brněnské univerzity, kde se habilitoval pro obor literatura pro děti. 1971 odešel do důchodu.
Do literatury vstoupil 1932 útlou knížkou básní Hlas, která vzbudila jen malou pozornost. 1939–44 psal rozhlasové hry pro děti a literární pásma. Širší čtenářskou obec zaujal historickým románem Údolí se zvedla (1947): na osudu tří generací lidových vůdců zachytil psychologickou přeměnu lidí na švýcarském venkově za reformace v 16. století. Po válce se A. zaměřil především na pořadatelskou, kritickou a teoretickou činnost v oblasti literatury pro mládež. Sledoval přitom hlavně sémantickou stránku výrazových prostředků, otázku pravdivosti literárního díla a možnosti využití literatury při vyučování. Sestavil řadu čítanek pro základní školy a gymnázia.
D: Hlas, 1932; Údolí se zvedla, 1947; Jan Neruda v obrazech, 1951 (spolu se Z. Horalem a F. V. Křížem); S. K. Neumann v obrazech, 1952.
L: J. Hrabák (J. H.), Údolí se zvedla, in: List sdružení moravských spisovatelů 1947/48; LČL 1, s. 87n. (kde soupis díla a literatury).
Vlastislav Lacina