AUERHAN Jan 1880–1942

Jan AUERHAN
Narození	2. 9. 1880
Místo narození	Leština u Humpolce
Úmrtí	9. 6. 1942
Místo úmrtí	Praha
Povolání	Ekonom nebo statistik‎ Společnost - ostatní‎
Citace	Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 133-134
Trvalý odkaz	https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39695

AUERHAN, Jan, * 2. 9. 1880 Leština u Humpolce, † 9. 6. 1942 Praha, právník, statistik, demograf

Pocházel z rodiny lesního úředníka. Studoval na gymnáziu v Havlíčkově Brodě a poté práva na české univerzitě v Praze. Jeho odborné zaměření ovlivnila účast na seminářích národohospodáře prof. A. Bráfa a statistika prof. C. Horáčka. Ještě jako student připravil práce o regulaci pozemkových dluhů a zemědělském dělnictvu. Studium práv ukončil v červenci 1904 doktorátem a poté krátce praktikoval u Zemského soudu v Praze. Tehdy se začal intenzivně zajímat o české vystěhovalectví a napsal na toto téma první studii. Ohlas, který měla mj. u vedoucího Zemské statistické kanceláře království Českého D. Krejčího, mu zajistil v této instituci místo. V ní pak 1906–18 působil a vypracoval se na předního odborníka v oboru statistiky. V tomto období se podílel na vydání obou Statistických příruček království Českého (1909, 1913), zabýval se stavem pivovarnického průmyslu v Čechách, otázkami souvisejícími s komunální a zemskou samosprávou a migrační problematikou, v níž se u A. spojila úřední aktivita s osobním zájmem o české vystěhovalectví. Na vlastní náklady podnikl řadu cest (do Banátu, Chorvatska, Polska a dalších míst), aby osobně poznal otázku menšin, především Čechů a Slováků v zahraničí. V srpnu 1914 byl povolán do armády, z fronty se vrátil nemocný až v červenci 1918.

Po vzniku ČSR se významně podílel na budování Státního úřadu statistického SÚS, jehož byl od 1926 odborovým přednostou a viceprezidentem, 1929–39 prezidentem. Vedle rozsáhlé organizační práce při vedení úřadu a hlavně při vytváření systému shromažďování a zpracování statistických dat v celé ČSR se zaměřil na statistiku lesnictví. Organizoval šetření o stavu lesů a jeho výsledky zveřejnil ve dvou publikacích (1923, 1924), které jsou dodnes základním souhrnným zdrojem informací o stavu lesů v celé ČSR po první světové válce. O lesnické a zemědělské statistice také přednášel na ČVUT v Praze. Hlavním tématem jeho vědeckého zájmu se však stala problematika vystěhovalectví a jazykových menšin v Evropě, zvláště českých menšin v zahraničí. Výsledky svého předválečného bádání shrnul v knize Československé menšiny za hranicemi (1918) a v nových studiích o krajanech v Bulharsku, Jugoslávii, Rakousku, Rumunsku, Prusku, Polsku a Rusku. Studoval i menšinový problém v evropském kontextu. Jeho práce Československé jazykové menšiny v evropském zahraničí (1924) je objektivní srovnávací studií menšinového práva ve 24 evropských státech. Vyšla i v německém a francouzském překladu.Ve 30. letech shrnul výsledky svého dalšího výzkumu českých a slovenských menšin v zahraničí v rozsáhlé stati Češi a Slováci za hranicemi, zařazené do 5. svazku Československé vlastivědy (1931) a poté vydané i v samostatné publikaci Československé jazykové menšiny v evropském zahraničí (1935). Zasloužil se rovněž o založení Československého ústavu zahraničního, jehož byl od 1929 prvním předsedou. Ve 30. letech se jeho odborný zájem ještě rozšířil. 1930 se habilitoval na Přírodovědecké fakultě UK z antropogeografie. Většinou ve Statistickém obzoru publikoval demografické a antropogeografické práce věnované hustotě a stěhování obyvatelstva, tělesné výšce obyvatel a jejich dlouhověkosti. V řadě statí se podnětně vyjadřoval i k dalším otázkám, mj. menšinové ochraně, zbytečnému dovozu nebo velikosti pozemkového majetku. Jako mezinárodně uznávaný odborník se účastnil i práce Mezinárodního statistického institutu. Vedle odborné a organizační činnosti v oblasti statistiky se věnoval též organizování spolupráce s krajany. Byl aktivním členem řady institucí, mj. Národopisné společnosti českoslovanské, Československé zemědělské akademie a Slovanského ústavu. 1939 odešel do penze a pracoval na díle o zahraničních Češích a Slovácích. Práci nestačil dokončit, za odbojovou činnost proti nacistům byl gestapem zatčen a popraven na střelnici v Kobylisích.

D: Československé menšiny za hranicemi, 1918; Osady českých emigrantů v Prusku, Polsku a Rusku, 1920; Úhrnné výsledky statistického šetření o poměrech lesů v Čechách, 1923; Úhrnné výsledky statistického šetření o poměrech lesů na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku a Podkarpatské Rusi, 1924; Jazykové menšiny v Evropě, 1924; Československé jazykové menšiny v evropském zahraničí, 1935; Pokus o demografii zahraničních Čechů, 1936.

L: J. Hůrský, J. A. Život a dílo, 1946; J. Podzimek, 50 let od smrti předsedy SÚS dr. J. A., in: Statistika 1992, 5, s. 236n.; Tomeš 1, s. 32; J. a M. Martínkovi, Kdo byl kdo, naši cestovatelé a geografové, 1998, s. 48; Nacistická perzekuce, s. 68-71.

P: Náprstkovo muzeum Praha – knihovna.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vlastislav Lacina