AUERSWALD Jaroslav 1870–1931
| Jaroslav AUERSWALD | |
.jpg) | |
| Narození | 28. 6. 1870 |
|---|---|
| Místo narození | Žleby u Čáslavi |
| Úmrtí | 29. 1. 1931 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
Dramaturg, režisér nebo choreograf Divadelní interpret nebo herec |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 136-137 |
| Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39703 |
AUERSWALD, Jaroslav, * 28. 6. 1870 Žleby u Čáslavi, † 29. 1. 1931 Brno, herec, režisér, scénograf
Narodil se ve velmi chudých poměrech a patrně vyrůstal bez otce, jen s matkou. Studoval gymnázium v Čáslavi. Další vzdělání mu nahrazovaly vlastní zkušenosti ze svízelné pouti kočovného herce, kterou nastoupil po absolvování gymnázia u společností Josefa Faltyse (1889–91), Viléma Karla Jelínka (1891–93), Rajmonda Příbramského (1893–99) a u Moravské divadelní společnosti Václava Choděry (1899). Byl nejen herec, ale i jevištní malíř, dekoratér a maskér. 1899 přešel do prvního angažmá ve stálém divadle – Národního divadla v Brně. Dostal smlouvu pro obor charakterní a komický, zůstal však nadále i divadelním malířem. Výtvarných schopností využíval pro skromné poměry divadla nejen k opravám, ale i k samostatnému řešení dekorací. Zapsal se tím mezi první jevištní výtvarníky této scény. Těžištěm jeho zájmů však bylo herectví. Vycházel z naturalismu, vytvořil nezapomenutelné mužské role, nepřehrával, měl jasnou dikci a úsporná gesta. Brněnské angažmá krátce přerušil 1905, kdy odjel s nově založenou Společností sdružených měst východočeských do Hradce Králové a debutoval jako režisér; následovalo jednosezonní působení v pražském Vinohradském divadle a návrat do Brna, kde zůstal až do smrti. Ve druhé brněnské etapě se výrazně uplatňoval jako respektovaná opora činoherního souboru, dále vynikl jako režisér zvláště her klasického repertoáru. Ve 20. letech mu ubývalo rolí, stával se symbolem odcházející herecké generace. Zcela v pozadí však nezůstal, věnoval se nadále režii a vlastní dramatické tvorbě. Díky němu uváděla činohra pravidelný cyklus jím nastudovaných pohádek pro děti, v nichž také hrál a některé i napsal či upravil. Patřil k nejstarším umělcům brněnského českého divadla. Jako nezištný, obětavý, skromný a pracovitý člověk se zařadil mezi výrazné osobnosti brněnské divadelní historie.
D: J. A. Divadelní vzpomínky, 1929; výběr z rolí: Lízal (A. a V. Mrštíkové: Maryša, 1900 a 1918), L Mitrič (L. N. Tolstoj: Vláda tmy, 1901), Ekdal (H. Ibsen: Divoká kachna, 1903 a 1923), Luk (M. Gorkij: Na dně, 1903); režie: A. Jirásek: Otec (1917), J. N. Štěpánek: Čech a Němec (1917), G. Preissová: Gazdina roba (1917), J. Zeyer: Radúz a Mahulena (1917), H. Ibsen: Paní z námoří (1920).
L: K. Tauš, J. A., profil umělce, člověka a jeho doby, 1931; J. Telcová, J. A. – divadelní výtvarník, in: Časopis Moravského muzea 1961, s. 145n.; Postavy brněnského jeviště 2, Umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně, 1985–89, s. 49n.
Jiřina Telcová