AUGUSTA Josef 1903–1968
Josef AUGUSTA | |
Narození | 17. 3. 1903 |
---|---|
Místo narození | Boskovice |
Úmrtí | 4. 2. 1968 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
Paleontolog Botanik Geolog Pedagog Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 1, Praha 2004, s. 139-140 |
Trvalý odkaz | https://biography.hiu.cas.cz/pageid/39718 |
AUGUSTA, Josef, * 17. 3. 1903 Boskovice, † 4. 2. 1968 Praha, paleontolog, pedagog, spisovatel
Po maturitě na klasickém gymnáziu v Boskovicích studoval 1922–26 přírodopis a zeměpis na univerzitě v Brně, kde obhájil disertační práci o geologii střední části Boskovické brázdy a 1926 byl promován doktorem přírodních věd. Tato oblast (tj. zlomová zóna poledníkového směru při východním okraji Českého masivu s uloženinami svrchního karbonu a permu se slojemi černého uhlí v rosicko-oslavanském revíru) zůstala nadále těžištěm jeho výzkumu. Od 1924 byl asistentem Geologického ústavu české univerzity v Brně u J. Woldřicha a od 1929 u B. Zahálky. 1931–33 učil na měšťanské škole v Olešnici, poté se stal asistentem J. Pernera v Geologicko-paleontologickém ústavu UK v Praze. 1937 se habilitoval v oboru všeobecná paleontologie a systematická zoopaleontologie prací o primitivních obojživelnících stegocefalech (krytolebcích) z permu Boskovické brázdy. 1935 se seznámil s akademickým malířem Z. Burianem, s nímž pak déle než třicet let spolupracoval na obrazových paleontologických rekonstrukcích. 1936 vydal s M. Remešem první českou moderní příručku všeobecné paleontologie. Po uzavření českých vysokých škol 1939 byl přeřazen do Geologického ústavu pro Čechy a Moravu v Praze, pro který pracoval v rosicko- oslavanském a ostravském revíru. 1945 se vrátil na UK, kde byl 1946 jmenován profesorem paleontologie se zpětnou platností od 1939. V dalších letech zastával akademické funkce, 1952–56 byl proděkanem, 1957–59 děkanem přírodovědecké fakulty, 1959–68 vedoucím katedry paleontologie. 1956 se stal doktorem věd. Jeho činnost zahrnula tři hlavní zájmové okruhy: výzkum svrchního karbonu a permu Českého masivu, paleontologické rekonstrukce a popularizaci vědeckých poznatků. Během geologického mapování a stratigrafického výzkumu Boskovické brázdy v okolí Letovic, Boskovic, Rosic a Moravského Krumlova objevil nová paleontologická naleziště (Bačov, Říčany, Zbýšov aj.) s hojným výskytem stegocefalů, primitivních ryb skupiny Acanthodii, hmyzu a rostlin kapraďosemenných (rodu Callipteris aj.) a jehličnatých. V Čechách se zabýval nálezy stegocefalů a ryb ze svrchního karbonu plzeňské pánve (z Třemošné, Nýřan) a z permu podkrkonošské a vnitrosudetské pánve (z Ruprechtic a Olivětína u Broumova, Libštátu aj.). Popsal řadu nových rodů a druhů stegocefalů a rostlin, ontogenezi stegocefalů. Z období jury ze Štramberka studoval plže a desetinohé korýše, z české křídové pánve zbytky ryb z Plaňan, Kladna, plazy skupiny Plesiosauria, měkkýše z moravského neogénu a savce z kvartérních krasových výplní ze Štramberka a z jeskyně Domica ve Slovenském krasu. Od 40. let se jeho hlavním zájmem staly paleontologické a prehistorické rekonstrukce, na kterých spolupracoval se Z. Burianem. Od 1941 uveřejňoval knihy s Burianovými ilustracemi zobrazujícími vyhynulá zvířata, rostliny a prehistorické lidi v přirozených seskupeních a situacích a rekonstrukce krajin v minulých geologických obdobích. Od 1956 tyto knihy vycházely ve dvanácti cizojazyčných mutacích. Rekonstrukce, vydávané i formou nástěnných obrazů a alb, byly ve své době pokládány za nejlepší na světě a byly otiskovány i v zahraničních učebnicích a popularizačních knihách, vystavovány v muzeích a školách. S tím souvisela A. činnost popularizační. Od počátku 30. let psal články do časopisů Příroda, Přírodní vědy ve škole aj., byl filmovým poradcem, spolupracoval s Národním muzeem v Praze a Krajským muzeem v Olomouci. Ve Slezském muzeu v Opavě navrhl sloučení zoologické a paleontologické expozice, aby návštěvník mohl, poprvé u nás, sledovat souvislosti vymřelých a živých forem zvířeny. Publikoval články z dějin geologie a slovníková hesla. Uveřejnil na 340 prací, z toho 30 knih. 1946 byl zvolen mimořádným členem KČSN, 1960 dostal stříbrnou medaili UK a 1963 Řád práce. Vychoval řadu žáků, mezi nimi byli Z. Špinar, jeho nástupce ve vedení katedry a specialista na obratlovce a Jarmila Kukalová-Peck, specialistka na fosilní hmyz (žije v Kanadě).
D: výběr: Fauna v permu Boskovické brázdy, in: Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově 19, 1926, s. 25n.; Příspěvek k poznání povahy střední části Boskovické brázdy, in: Sborník Státního geologického ústavu ČSR 6, 1926, s. 143n.; Callipteris Woldřichi n. sp. z permu Boskovické brázdy, in: Práce Moravské přírodovědecké společnosti 3, 1926, č. 12, s. 335n.; Ein Stegocephalenkoprolith aus dem mährischen Perm, in: Zbl. Mineral. Geol. Paläont., Abt. B, 1936, s. 334n.; Krytolebci ze spodního permu boskovické brázdy na Moravě, 1936; Úvod do všeobecné paleontologie (spolu s M. Remešem) 1936; Zavátý život, 1941; Divy prasvěta, 1942; Lovci jeskynních medvědů, 1947; Spodnopermská zvířena a květena z nového naleziště za pilou dolu Antonín u Zbýšova na Moravě, in: Věstník Stát. geol. ústavu 22, 1947, č. 4, s. 187n.; Pravěké ptactvo, 1949; Z hlubin pravěku, 1949; Spodnopermská květena kamenouhelné pánve rosicko-oslavanské a jejího širšího okolí, in: Sborník Ústředního ústavu geologického k šedesátinám prof. R. Kettnera, 18, 1951, s. 397n.; Příspěvek k biostratigrafii moravského spodního permu, in: Časopis pro mineralogii a geologii 1, 1956, č. 1, s. 4n.; Tiere der Urzeit (se Z. Burianem), 1956; Zrození Venuše, 1960; Prehistoric reptiles and birds (se Z. Burianem), Londýn 1961.
L: V. Pokorný, J. A., in: Časopis pro mineralogii a geologii 8, 1963, č. 3, s. 309n. (s bibliografií); V. Prokop, Zdeněk Burian a paleontologie, 1990.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Vlašímský